Za zlatými a stříbrnými poklady Kotoru a jeho blízkého okolí
V této procházce se zaměříme na památky z drahých kovů, jimiž je Kotor již od pozdního středověku proslulý.
Podle starých listin pracovalo v Kotoru ve 14. a 15. století na 50 zlatníků, z toho více než polovinu tvořili zlatničtí mistři. Materiál, tj. zlato a stříbro, pocházelo většinou z bohatých dolů ve středověké Bosně a Srbsku, kde mnozí bohatí občané Kotoru měli dokonce svůj malý důl nebo menší těžební úsek.
Je zajímavé, že poměrně mnoho zlatnických výrobků zůstávalo v Kotoru, v majetku jeho bohatých obyvatel. Byly to zlatné nebo stříbrné šperky, různé druhy nádobí apod. Když benátské vojsko obsadilo v roce 1378 město, byli vojáci překvapeni plnými skladišti stříbra jako suroviny, ale především množstvím stříbrného nádobí a náčiní, které se v kotorských zámožných domácnostech běžně používalo.
Nejcennější a nejobdivovanější z uměleckých děl z pozlaceného stříbra v Kotoru je tzv. Zlatá pala (Zlatna pala), která se nachází v katedrále sv. Tryfóna (Sv. Tripun). Je to práce skupiny vynikajících kotorských zlatníků a věhlasného mistra tohoto umění Jana z Bazileje (Hans von Basel).
Pochází z let 1440 až 1445. Tato oltářní pala, vlastně stříbrný
reliéfní obraz, má podobu ikonostasu a tvoří s nádherným ciboriem, v
jehož prostoru se nachází, jedinečný celek. Tvoří ji 17 reliéfů světců
ve třech řadách, jimž dominuje postava Krista na trůně s dvěma
přímluvčími, Pannou Marií a sv. Janem. Právě skupina s Kristem je dílem
mistra Jana z Bazileje. Pozlacené stříbrné reliéfy byly restaurovány
začátkem 20. století.
Další zlatnická díla jsou uložena v klenotnici katedrály (riznica katedrale). První místo mezi nimi patří relikviáři sv. Tryfóna.
Návštěva zlata a stříbra v Kotoru se obvykle spojuje s návštěvou unikátní památky v kostele P. Marie Na skalách (Gospa od Škrpjela) na stejnojmenném umělém ostrůvku v moři proti městečku Perast (viz Výlety z Kotoru). Je to kostel pevně spjatý se zdejší legendou vycházející z místní mořeplavecké tradice. Turisté navštěvují tento ostrůvek především pro neobvyklý původ samotného ostrůvku, navazující na starou legendu, ale i pro podivuhodnou sbírku stříbrných tabulek na zdech mariánského kostela.
Tabulky jsou votivní - záslibné dary Panně Marii, patronce kostela,
za záchranu života či za pomoc v nejtěžších životních chvílích. Dárci
byli vždy především námořníci, kteří se k Matce Boží modlili na svých
plavbách, kdy už téměř nevěřili ve svou záchranu. A jako záslibný dar jí
po šťastné záchraně a návratu domů věnovali stříbrnou destičku. Na
destičce bývala mj. vyryta písmena, zkratky, znamenající "slib učinil a
milost obdržel". Destičky mající většinou rozměry 250 x 20 mm, jsou
vyrobeny ze stříbrného plechu o síle od 0,5 do 1 mm. Zhotovovali je
kotorští zlatníci, kteří je pak zdobili různými tradičními motivy:
ztroskotaných lodí, zlomených stěžňů, trupů lodí vržených na skály,
záchrany posádek v malých člunech apod.
Nejstarší destička pochází s roku 1694, nejmladší z roku 1863. Destičky jsou připevněny jedna vedle druhé v několika řadách v celé chrámové lodi. Je jich více než dva tisíce a představují největší sbírku svého druhu ve Středomoří. Některé jsou zpracovány reliéfní technikou, jiné rytím či jinou technikou. Jen na jediné je portrét "en face"" představující výraznou tvář muž středního věku.
Sbírku destiček představuje mj. i svébytný archiv mořeplavby, v němž nechybějí jména vůdčích osobností bokeljské mořeplavby.
Nevelkou, ale pěknou sbírku zlatých a stříbrných předmětů lze vidět i v kostele sv. Mikuláše (Sv. Nikola) v protilehlém městečku Perast. Jsou v ní cenné kalichy a další bohoslužebné náčiní, stříbrný kříž aj.
Z dalších míst v blízkém okolí se může hodnotnými zlatými předměty pochlubit farní kostel v městečku Prčanj, nacházející se 6 km severozápadně od Kotoru.
Zdroj informací: www.kotor.org.yu (v současné době nefunkční)
Více informací o Kotoru najdete v tematických článcích:
- Procházka po kotorském opevnění
- Procházka po nejstarších církevních památkách Kotoru
- Za zlatými a stříbrnými poklady Kotoru a jeho blízkého okolí
- Kotorské letní slavnosti
- Strážci tradic a patricijské noblesy v historickém městě Perastu
- Bokelské námořnictvo, nejstarší a nejvěhlasnější sdružení námořníků na východním pobřeží Jadranu
- Námořní muzeum Černé Hory v Kotoru
Město Kotor očekává dobrou turistickou sezónu
Město Kotor v boce Kotorské patří k opravdovým pokladům Černé Hory. Však je také od roku 1979 zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví organizace UNESCO. Na území občiny Kotor se nachází víc jako 60 procent objektů historického bohatství Černé Hory.
13.05.2012
Jak se Černá Hora připravuje na turistickou sezónu 2012?
Přípravy na sezónu jsou na celém území Černé Hory v plném proudu a zprávy o bookingu v jsou zatím velmi optimistické. Černohorci doufají, že se jim podaří naplnit vládní předpoklad, tj. zvýšení příjmů z cestovního ruchu o 3 procenta oproti roku 2011.
19.04.2012
Do začátku sezóny bude otevřena pěší stezka mezi letovisky Budva a Bečići
Stavební společnost Monterra Montenegro oznámila, že do začátku sezóny dokonči pěší stezku mezi Budvou a Bečići. Je to velmi dobrá zpráva pro místní i pro turisty, protože oblíbená stezka poloostrovem Zavala, který obě letoviska odděluje, byla čtyři roky uzavřena kvůli stavbě velkého luxusního rezidenčního apartmánového komplexu.
19.03.2012
Kotorský zimní karneval
Zimní karneval se v Kotoru (Kotorski zimski karneval) se pořádá již po staletí. Tradice pořádání karnevalových slavností, přerušená v období druhé světové války a znovu obnovená začátkem šedesátých let minulého století, trvá dodnes.
15.02.2012
Vyhlášení výsledků prestižní černohorské soutěže "Wild Beauty Award"
Na slavnosti konané 28. prosince 2011 v Baru byly vyhlášeny ceny "Wild Beauty Award", které uděluje již sedmý rok Národní turistická organizace Černé Hory (Nacionalna turistička organizacija Crne Gore).
03.01.2012
Turistům se v Kotoru líbí
Tak jako v předcházejících letech provedla i letos Turistická organizace Kotor průzkum mezi zahraničními návštěvníky, a to formou ankety v Kotoru a přilehlých střediscích.
19.12.2011





1EUR
25.3 CZK

2010 Copyright by Cerna-hora-pruvodce.cz