Podgorica

Hlavním černohorským městem je od roku 1946; do roku 1918 a přechodně za 2. světové války byla hlavním městem Černé Hory Cetinje. Za socialistické Jugoslávie se nazývala Titograd, předtím Podgorica. Je jedním z hlavních průmyslových měst Černé Hory.

Je to nové město, vybudované na troskách staré Podgorice, jejíž předchůdkyní byla Ribnica, založená v 11. stol. Stará Podgorica byla téměř zničena za 2. světové války. Centrální část tvoří veřejné, správní a obchodní budovy, hotely apod. Na ně navazují obytná panelová sídliště.

Ze staré Podgorice zbylo nebo bylo obnoveno na levém břehu řeky Ribnice několik mešit, hodinová věž z 18. stol., část turecké pevnosti a poměrně zachovalý římský akvadukt. Město bylo několik staletí v tureckých rukou a vrátilo se do Černohorcům až po osvobozovacích bojích v roce 1879.

Na místě dnešního města stávala římská osada Birziminium. Byla to pozdější Dioclea, srbská Duklja. Přejmenování Duklja se přeneslo na celou zemi, pro niž se teprve v 11. stol. ustálil název Zeta. Byla vybudována římským císařem Diokleciánem na základech města ilyrských kmenů Dokleátů a Labeátů. Za římského panství se stalo střediskem římské provincie Praevalis.

Archeologickýž průzkum se začal provádět již v 1. polovině minulého století, intenzívně se k němu přistoupilo až po 2. světové válce. Většina exponátů z této lokality je soustředěna v archeologické sbírce města Podgorica (Arheološka sbirka grada Podgorica).

Z dalších kulturních zařízení města stojí za návštěvu ještě Muzeum města Podgorica (Muzej grada Podgorica) a Moderní galerie (Moderna Galerija).

Na okraji města, na pahorku Gorica, je památník Černohorců, kteří položili své životy za svobodu Jugoslávie ve 2. světové válce. Starý pravoslavný kostelík sv. Jiří (Sv. Djordje) v těsné blízkosti pochází původně z 11. stol.

Podgorica má moderní letiště (9 km).

Poslat

Pevnosti a opevnění v oblasti Budvanské riviéry

Svého času nebylo těchto staveb v budvanském přímoří málo. V době jejich vzniku, tj. od poloviny středověku přibližně do poloviny 19. století byly důležitými obrannými stavbami, které zejména v bouřlivých staletích turecké expanze hrály důležitou úlohu. Patří k nim městské fortifikace, samostatné pevnosti a obranné věže.

02.11.2011