Lovćen
Národní park Lovćen se rozkládá v centrální a nejvyšší části stejnojmenného horského masívu a zaujímá asi plochu 62 km2. Ze západu a severu jej ohraničuje silnice Kotor - Cetinje, od východu Cetinjské polje a od jihu silnice Cetinje - Budva. Jeho reliéf formovaný ledovcovou činností a zkrasověním je velmi rozmanitý. Část je pokryta bukovými lesy a makchií, vysokohorské pastviny se střídají s rozvinutým krasem, reprezentovaný hlubokými škrapy, závrty, jeskyněmi a propastmi. Přes tvrdé horské klimatické podmínky zde roste na 300 druhů rostlin, z toho mnohé jsou ledovcové relikty nebo endemity.
Nejvyšší horou Lovćenu je Štirovnik s 1749 m (na jeho vrcholu je televizní věž). Druhý je Jezerský vrch (Jezerski vrh) s 1657 m.
Pro Černohorce je Lovćen posvátným pohořím, symbolem národní černohorské identity a státnosti. Největší historickou hodnotu představuje mauzoleum Petra II. Petroviće Njegoše na Jezerském vrchu. Z Cetinje je to k němu 21 km.
Petr II. Petrović Njegoš je největší postavou černohorských dějin
jako vládce, vladyka, velký státník, myslitel a básník (podrobněji viz
tematický článek: Černou Horu po stopách největší osobnosti černohorských dějin). Njegošovo dílo, především Horský věnec, je v Černé Hoře stále živé, přestože od Njegošovy smrti uplynulo přes 150 let.
Podle černohorské tradice se Njegoš přál být pohřben na Lovćenu,
ale nikoli na jeho nejvyšším vrcholku. Byl totiž přesvědčen, že Černá
Hora bude mít v čele významnější osobnost než je on sám, a ta pak bude
mít právo spočinout na nejvyšší hoře. Válečné události v Černé Hoře do
osvobození od Turků v r. 1878, ale i další překážky způsobily, že
posmrtné pozůstatky Petra II nebyly pohřbeny na místě, které si vybral. Až teprve v r. 1974 bylo dostavěno místo jeho definitivně posledního
odpočinku - mauzoleum na Jezerském vrchu. 
Autory architektonického
řešení byly sochař Ivan Meštrović a architekt Harald Bilinić. Plošina s
mauzoleem se nachází výšce 1580 m a vede k němu 426 schodů částečně
tunelem. Dominantou interiéru mauzolea je socha Petra II., nad nímž se
tyčí jako symbol svobody orel s rozepjatými křídly. Sochu vytvořil podle
Meštrovićova návrhu sochař Andrija Krstulović. Njegoš je pohřben v
kryptě pod mauzoleem, od něhož je jedinečný výhled až k italským břehům.
Podrobněji viz tematický článek: Mauzoleum Petra II. Petroviće Njegoše na Lovćenu.
Autem je možno dojet až k parkovišti pod schodištěm, odkud se musí pokračovat pouze pěšky. Pro Černohorce je návštěva mauzolea věcí cti a národního uvědomění.
Pro cesty k lovćenskému mauzoleu má prvořadý význam silnice z Cetinje
k mauzoleu, na níž ve vnitrozemí navazuje silnice z Podgorice do
Cetinje a z Kotoru do Cetinje. Při silnici z Cetinje k Jezerskému vrchu
se nachází malé výletní místo Ivanova Korita ve výšce 1255 m n.m., kde
kdysi stávali zimní sídlo Crnojevićů (dnes jen sporé zbytky). Kolem
dokola bývaly pastviny pro letní pasení dobytka a salaš. V Ivanových
koritech samých byla chata využívaná ke klimatickým ozdravným pobytům.
Nyní je v neobyvatelném stavu, plánuje se však její obnova. Velmi
oblíbený byl zdejší vydatný pramen. Vysokohorští turisté odsud podnikají
výstup k mauzoleu (2 a půl hod.).
V oblasti horstva jsou v současné době tři značené turistické cesty. Okružní stezka je dlouhá 12,7 km (Palac - Treštenik –Šancevi -Koložun - Vjetreni Mlin - Dolovi - Palac). Dvě stezky vycházejí z Ivanových Korit: Ivanova Korita - Jezero - Bukovica o délce 12 km a Ivanova Korita - Majstori dlouhá 4,5 km.
Po makadamové cestě, která spojuje Ivanova Korita se sedlem Krstac (na cestě z Kotoru do Cetinje), se může z Krstacu podniknou pěkný pěší horský výlet až na Jezerský vrch.
Při silnici z Kotoru do Cetinje leží za Krstacem malá osada Njeguši, rodiště Petra II. Petroviće Njegoše a několika dalších členů rodiny Petrovićů. Dnes je místo známé výrobou njegušského sýra a njegušského pršutu, nejproslavenějších lahůdek v Černé Hoře. Ke zdejším specialitám patří i ovčí maso, uzené a sušené podle starých receptur. Turisté, kteří se tu zastavují na jejich ochutnávku, zkoušejí i zdejší medovinu.
Město Kotor očekává dobrou turistickou sezónu
Město Kotor v boce Kotorské patří k opravdovým pokladům Černé Hory. Však je také od roku 1979 zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví organizace UNESCO. Na území občiny Kotor se nachází víc jako 60 procent objektů historického bohatství Černé Hory.
13.05.2012
Jak se Černá Hora připravuje na turistickou sezónu 2012?
Přípravy na sezónu jsou na celém území Černé Hory v plném proudu a zprávy o bookingu v jsou zatím velmi optimistické. Černohorci doufají, že se jim podaří naplnit vládní předpoklad, tj. zvýšení příjmů z cestovního ruchu o 3 procenta oproti roku 2011.
19.04.2012
Kotorský zimní karneval
Zimní karneval se v Kotoru (Kotorski zimski karneval) se pořádá již po staletí. Tradice pořádání karnevalových slavností, přerušená v období druhé světové války a znovu obnovená začátkem šedesátých let minulého století, trvá dodnes.
15.02.2012
Do Kolašinu za přírodními krásami a domácími sýry
Městečko Kolašin nacházející se v nadmořské výšce téměř 1 000 metrů nad mořem, v srdci Černé Hory a obklopené horskými pásmy dosahujícími až 2 500 metrů, je odedávna vyhledáváno milovníky horských túr a horolezeckých výstupů, jako ideální základna a východisko v létě i v zimě.
17.01.2012
Turistům se v Kotoru líbí
Tak jako v předcházejících letech provedla i letos Turistická organizace Kotor průzkum mezi zahraničními návštěvníky, a to formou ankety v Kotoru a přilehlých střediscích.
19.12.2011
Zábavná "Bokelská noc" v Kotoru
Ve starobylém městě Kotoru v boce Kotorské se v sobotu 20. srpna koná již tradičně jedinečná zábavní akce na pozdrav létu - Bokelská noc.
18.08.2011
1EUR
25.3 CZK
2010 Copyright by Cerna-hora-pruvodce.cz
