Klášter Ostrog – nejuctívanější poutní místo v Černé Hoře
Putování po klášterech Černé Hory jsme začali na pobřeží (viz Kláštery na pobřeží Černé Hory) a nyní se přesuneme do střední části země. Toto pokračování věnujeme pouze jednomu, ale zato nejvýznamnějšímu klášteru Černé Hory - Ostrogu.
Klášter Ostrog, ležící severozápadně od hlavního města Podgorice, přibližně mezi městy Nikšić a Danilovgrad, je nejen nejposvátnějším místem pro křesťany pravoslavného vyznání v Černé Hoře, ale i jedním z největších a nejuctívanějších míst v celém ortodoxním světě. V klášteře jsou uloženy ostatky sv. Vasilije Ostrožského (Sv. Vasilije Ostroški), zvaného též Divotvůrce (Čudotvorac), které podle věřících mají zázračnou moc a pomáhají prý i tam, kde neuspěla moderní lékařská věda.
Ke sv. Vasiliji, metropolitovi zahumsko-hercegovskému, putují neustále tisíce věřících se svými prosbami o uzdravení nebo o pomoc v tíživých životních situacích. Předpokládá se, že každoročně navštíví klášter kolem milionu, převážně věřících poutníků, z nichž mnozí přicházejí pěšky, někteří i bosí. A vypravit se pěšky třeba z boky Kotorské do Ostrogu, přes vysoké hory a hluboká údolí, je výkon opravdu úctyhodný. Největší pouť k sv. Vasiliji se koná na Den sv. Vasilije, tj. 12. května, kdy před vchodem do kláštera čekají obrovské zástupy poutníků na možnost vstoupit do svatyně a poklonit se ostatkům světce. Velkým poutním dnem je i svátek sv. Trojice.
Svatý Vasilij Ostrožský, občanským jménem Jovanović, se narodil v
roce 1610 ve vesnici Mrkonjići na Popově polji v dnešní Hercegovině. Již
jako mladík vstoupil do kláštera Zesnutí Přesvaté Bohorodičky (Uspenija Presvete Bogorodice)
Tvrdoš u městečka Trebinje v Hercegovině, kde brzy proslul svatým
životem a byl zvolen metropolitou. Když Turci klášter v 17. století
vypálili a zničili, přenesl rezidenci metropolitů z Tvrdoše do Ostrogu.
Zemřel v Ostrogu v roce 1671 a jeho hrob se zázračnými ostatky v horním
klášterním kostele sv. Kříže (Sveti Krst) je dodnes předmětem uctívání. Vasilij byl krátce po své smrti prohlášen za svatého.
Klášterní komplex zasvěcený právě sv. Vasiliji se skládá z Horního kláštera (Gornji manastir) a Dolního kláštera (Donji manastir). Horní klášter založil sám světec v roce 1665. Patří k nejmalebněji položeným a nejsvéráznějším sakrálním stavbám v Černé Hožře. Připomíná svým vzhledem a polohou některé řecké kláštery.Byl zbudován ve dvou skalních jeskyních (podle tradice trávil sv. Vasilij své postní dny ještě před postavením Horního kláštera v jedné z těchto jeskyň jako v kajícnické cele). Věřící dodnes pokládají postavení kostela za zázračné. Tyčí se ve výšce kolem 900 metrů nad údolím řeky Zety a působí dojmem, že splývá s vertikální skalní stěnou, o níž se vlastně opírá a je do ní vezděn.
Ve dvou jeskynních prostorách jsou postaveny dva nevelké kostely jsou
vyzdobené freskami. Dolní kostel je zasvěcený Uvedení Bohorodičky do
chrámu (Vavedenje Bogorodice), druhý - horní Svatému kříži (Sveti krst).
Právě horní kostel je díky zde uloženým relikviím sv. Vasilije
považován za hlavní pamětihodnost celého komplexu. Od klášterní brány k
němu vede 77 schodů. Jeho stěny pokrývají fresky, které vytvořil mistr
Radul.
Dolní klášter byl založen v roce 1820 a byl postaven na místě někdejší osady Kosjeradić o sto metrů níž než Horní klášter. Hned u vchodu do kláštera stojí kostel sv. Trojice (Sveta Trojica) z roku 1824.
U cesty mezi Dolním a Horním klášterem byl v roce 2005 vybudován kostel sv. mučedníka Stanka (Sv. mučenika Stanko), v němž jsou jako relikvie uloženy světcovy ruce. Stanko byl černohorský pastýř, kterého zabili Turci.
Nedílnou součásti kláštera je konak, což je vlastní sídlo představeného mnichů. Patří k němu i velká knihovna, střední teologická škola a ubytovna pro její žáky, jako i další pomocné budovy. V klášteře též vyučovali mniši místní obyvatele základům psaní a čtení.
Ke klášteru patří i ubytovny pro poutníky. K přenocování slouží vícelůžkové místnosti, kde si poutníci mohou uvařit čaj nebo kávu. Za nocleh se v současné době platí za osobu a noc jen jedno euro.
Klášter byl po požáru ve 20. letech minulého století, při němž byly poškozeny i oba jeskynní kostely Horního kláštera, obnoven v letech 1923 až 1926.
Historie ostrožského kláštera je velmi pohnutá, neboť vždy hrál
významnou úlohu v dějinách Černé Hory a byl střediskem odporu proti
tureckým okupantům. Ti usilovali zejména o to, aby se zmocnili
uctívaných ostatků sv. Vasilije. O klášter se několikrát sváděly kruté
boje. Čtyřikrát dokonce černohorští bojovníci přenesli světcovy ostatky
do bezpečí do černohorského hlavního města Cetinje, protože hrozilo
nebezpečí, že Turci přes veškeré hrdinství černohorských obránců klášter
dobudou a ostatky zničí. V roce 1853 se dal vojvoda Mirko Petrović
zavřít s hrstkou bojovníků v Horním klášteře, který chtěli bránit do
posledního muže. Nakonec turecký velitel paša Omer Latas, původně
rakouský důstojník, který přešel k Turkům, klášter nedobyl a musel
odtáhnout s velkými ztrátami.
V roce 1941 bylo v klášteře ukryto státní zlato z trezoru tehdejšího jugoslávského státu – Království Jugoslávie.
V roce 1942 se v klášteře konal sněm černohorských zástupců, na kterém byl zvolen Hlavní národně-osvobozenecký výbor Černé Hory a boky Kotorské, usilující o osvobození země od okupantů.
Klášter vlastní dodnes zemědělskou půdu na přilehlé rovině, které sv. Vasilij zakoupil ze svých soukromých prostředků, aby i mniši z ostrožského kláštera mohli pěstováním vlastních plodin zajistit soběstačnost.
V posledních letech se se objevily nezaručené zprávy, že se v klášteře ukrýval v době, kdy byl na útěku, srbský válečný zločinec Radovan Karadžić. Představitelé kláštera to ostře odmítají a doufají, že při procesu s ním před soudním tribunálem v Haagu vyjde pravda najevo a jejich klášter bude očištěn.
Zdroj informací:
Nacionalna turistička organizacija Crne Gore (www.montenegro.travel)
deník Pobjeda (www.pobjeda.co.me)
Budva zahajuje sezónu mezinárodním turistickým karnevalem
Stalo se tradicí, že sezónu v největším přímořském letovisku Černé Hory, v Budvě, zahajuje mezinárodní turistický karneval. Letos již desátý v pořadí se bude letos konat od pátku 27. dubna do neděle 27. dubna. Nepůjde však jen o vlastní průvod a karnevalový rej masek, ale o celou řadu zábavních akcí, které se budou probíhat po celém starém městě.
25.04.2012
Jak se Černá Hora připravuje na turistickou sezónu 2012?
Přípravy na sezónu jsou na celém území Černé Hory v plném proudu a zprávy o bookingu v jsou zatím velmi optimistické. Černohorci doufají, že se jim podaří naplnit vládní předpoklad, tj. zvýšení příjmů z cestovního ruchu o 3 procenta oproti roku 2011.
19.04.2012
Do začátku sezóny bude otevřena pěší stezka mezi letovisky Budva a Bečići
Stavební společnost Monterra Montenegro oznámila, že do začátku sezóny dokonči pěší stezku mezi Budvou a Bečići. Je to velmi dobrá zpráva pro místní i pro turisty, protože oblíbená stezka poloostrovem Zavala, který obě letoviska odděluje, byla čtyři roky uzavřena kvůli stavbě velkého luxusního rezidenčního apartmánového komplexu.
19.03.2012
Turistům se v Kotoru líbí
Tak jako v předcházejících letech provedla i letos Turistická organizace Kotor průzkum mezi zahraničními návštěvníky, a to formou ankety v Kotoru a přilehlých střediscích.
19.12.2011
Pevnosti a opevnění v oblasti Budvanské riviéry
Svého času nebylo těchto staveb v budvanském přímoří málo. V době jejich vzniku, tj. od poloviny středověku přibližně do poloviny 19. století byly důležitými obrannými stavbami, které zejména v bouřlivých staletích turecké expanze hrály důležitou úlohu. Patří k nim městské fortifikace, samostatné pevnosti a obranné věže.
02.11.2011
Hrad Žabljak, oblíbený výletní cíl u Skadarského jezera
Na kopci u Ceklinského polje, na pravém břehu řeky Morači blízko jejího ústí do Skadarského jezera, stojí na kuželovitém kopci 130 metrů nad mořem dosud impozantní pozůstatky hradu Žabljak (též Žabljak Crnojevići).
11.10.2011
1EUR
25.3 CZK
2010 Copyright by Cerna-hora-pruvodce.cz
