Durmitor a kaňon řeky Tary
Není to jen tak ledajaký výlet do hor. Naznačuje to i skutečnost, že Durmitor i Tara jsou jedinou černohorskou přírodní oblastí, která je pro svou jedinečnost, pro své přírodní hodnoty a nedotčenost zapsána do seznamu světového přírodního dědictví organizace UNESCO (v r. 1980).
Plným právem nese Durmitor i označení národní park a kaňon Tary zařazení do programu "Člověk a biosféra" organizace UNESCO; superlativy, kterými bývá oblast označována, jí tedy přísluší plným právem.
Durmitor, nejvyšší horstvo v Černé Hoře, dosahuje nejvyšší horou Bobotov kuk 2523 m. Je to opravdu velkolepé pohoří s výraznými pozůstatky jak ledovcové, tak i tektonické činnosti. Jen málokde v evropských horách lze vidět tak výraznou plastičnost zvrásněných vrstev jako v Durmitoru na horách Šareni pasovi (Pestré pruhy) a Prutaš. Po obrovských ledovcích zbyly na Durmitoru velké morénové nánosy a četná jezera.
Již sama cesta z přímoří k Durmitoru je natolik působivá, že pro
turisty představuje nezapomenutelný zážitek. Pokládá se pro velehorskou
scenérii, která ji po většinu cesty doprovází, za jednu z nejkrásnějších
přírodních partií v Černé Hoře.
Cesty z jednotlivých černohorských letovisek se setkávají v Podgorici, která je výchozím místem dalšího putování. Po 10 km za Podgoricí se vjíždí do kaňonu řeky Morači, který se v těchto místech nazývá Platije a je dlouhý 35 km. Je důstojným vstupem do monumentálního horského světa Černé Hory. Řeka si tu probila cestu skalním podložím a teče nyní na dně hlubokého skalního kaňonu, stále divoká a zpěněná.
V neuvěřitelných zákrutech sleduje její tok i zdejší silnice převážně vytesaná ve skalách, vede 32 tunely a pod hrozivými převisy, klesá dolů k řece a opět stoupá. Při dešti a po něm je silnice v kaňonu nebezpečná a je tedy třeba, aby se řidiči na jízdu plně soustředili.
Částí kaňonu vede i železniční trať Bar - Bělehrad. Podrobnější informace najdete v článku: Rekonstrukce jedné z nejpozoruhodnějších železnicích tratí v Evropě
Tam, kde kaňon Platije po 35 km končí, stojí za zastávku a prohlídku známý klášter Morača. Blízko kláštera je pěkný čtyřicetimetrový vodopád Svetigora.
Klášterní kostel zasvěcený Zesnutí Bohorodičky (Uspenje Bogorodice)
je celkem nenápadná stavba rašské školy z 13. stol., ničím
nevynikající. V dnešní podobě, po vypálení Turky a následné obnově,
pochází ze 16. stol.
Cenný je však interiér kostela, především původní fresky, jichž se
bohužel zachovala jen malá část z někdejší bohaté freskové výzdoby. Z
dochovaných fresek je nejvýznamnější cyklus ze života proroka Eliáše (Sveti Ilija)
v diakonikonu kostela. Ty novější fresky pocházejí ze 16. a 17. stol. a
jsou dílem předních malířů té doby. Kříž na špičce ikonostasu patří k
vrcholným řezbářským dílům. V klášteře bývala v minulosti věhlasná škola
malířů ikon. Navazuje na ni i zdejší hodnotná sbírka ikon. Dnes je
klášter Morača přístupný veřejnosti.
Po pár kilometrech za klášterem začíná silnice stoupat k průsmyku Crkvine (1060 m), působivého vyhlídkového bodu, a za ním po 8 km následuje
krásně položené horské městečko, klimatické lázně a středisko zimních
sportů - Kolašin (965 m). Je téměř nové, vstalo z ruin po 2. světové
válce, kdy v těžkých bojích padlo dvacetkrát do rukou okupantů a
dvacetkrát bylo opět osvobozeno. Je obklopeno věncem horských pásem Bjelasica, Komovi, Stožac a Sinjajevina, většinou dosahujících výšky 2000 až 2400 m.
Kolašin je východiskem do světa neporušené horské přírody národního parku Biogradska gora v pohoří Bjelasica, jejích téměř neprostupných pralesů i mírných svahů horských pastvin.
Za Kolašinem, před městečkem Mojkovac (17 km severovýchodně od Kolašinu) odbočuje silnice na severozápad k cíli cesty - Durmitoru, nejprve podél řeky Tary, pak 11 km na západ do Žabljaku.
Žabljak (1450 m) je horské letovisko, zimní středisko a jediné východisko túr po Durmitoru.
Lze odtud podniknout výstupy po značených cestách na bližší či
vzdálenější vrcholy, např. na Medjed (2287 m), který se tyčí jako
výrazná dominanta a jeden z nejbližších vrcholů, trvá výstup 4 hod., na
vzdálenější nejvyšší horu Durmitoru - Bobotov kuk (2523 m)
lze dojít za 5 hod. a 30 min. Kdo si netroufá na vysokohorské
výstupy, měl by se vydat alespoň na procházku kolem malebného Černého
jezera (Crno jezero) s nádherným výhledem na štíty Durmitoru (4 km), podrovněji v tematickém článku: Nejkrásnější horské jezero v Černé Hoře.
Durmitor navštěvují horolezci, vysokohorští turisté, jezdí se tu na
horských kolech, provozuje se paragliding, rybaří ve zdejších jezerech,
je tu i jízdárna, takže je možno si vypůjčit koně na celý den. V
poslední době jsou oblíbená fotosafari na lokalitě Škrka - žijí
tam medvědi, kamzíci a spousta další zvěře. V zimě se tu lyžuje na mnoha
upravených sjezodvkách, jezdí na snowbordu a na běžkách. V Žabljaku
sídlí správa národního parku.
Podrobné informace o možnosti túr po Durmitoru, provozování různých sportů a činností i nabídce ubytování a služeb v Žabljaku lze najít na stránce NP Durmitor - www.nparkovi.cg.yu.
Neméně působivou součástí tohoto výletu je i seznámení s řekou Tarou a jejím kaňonem, který je nejhlubší v Evropě a patří k nejhlubším na světě (je hluboký až 1300 m). Jméno řeky Tary je ilyrského původu, nazval ji tak zdejší ilyrský kmen Autariatů. Kaňon Tary se rozkládá mezi městečky Mojkovac a Šćepan Polje v délce 78 km.
Průměrný průtok řeky je 93 m3/s. Velkou atrakcí je sjíždění kaňonu Tary
na vorech, kajacích a raftech. Podrobnější informace najdete v
tematickém článku: Černohorská řeka Tara - magnet pro vyznavače extrémních sportů na vodě.
Při jízdě po silnici zaujme smělá stavba mostu, který se klene nad Tarou v blízkosti Žabljaku u osady Djurdjevića Tara. Most vysoký 135 m a
dlouhý 154 m byl postaven před vypuknutím 2. světové války a jedním z
jeho stavitelů byl jugoslávský inženýr Z. Jauković. Za nepřátelské
ofenzívy v r. 1942 dostal příkaz partyzánského velení zničit ze
strategických důvodů tento most, což provedl. Byl však okupanty chycen a
zastřelen. Most byl v r. 1946 obnoven. A Jaukoviće připomíná památníček
u nového mostu.
Už od Mojkovce se řeka probíjí skalním terénem a vytváří kaňon , jehož hloubka se pohybuje od 400 do 1300 m. Řeka pak překonává četné slapy, peřeje a vodopády, a to až do svého soutoku s řekou Pivou, s níž vytváří řeku Drinu.
Nejefektnější je pohled na střední část toku, z vyhlídky Čurovac (1625 m), k níž vede ze Žabljaku makadamová cesta. Od Čurovce je možno sestoupit až na dno kaňonu v jeho částečně rozšířené části,
kde - poněkud východním směrem stojí chata vorařů a kajakářů (Dom splavara i kajakaša), odkud se pořádají proslulé plavby na vorech a kajacích kaňonem Tary (jedno- a čtyřdenní; jezdí se i na raftech). Sjezd Tary kterýmkoli z těchto plavidel je nevšední zážitek. Vodním turistům slouží kromě uvedené chaty i dva kempy. Na Taře se těší největší oblibě plavby na sportovní rybáři.
Pro cestu zpět na pobřeží z tohoto velkolepého výletu není jiná možnost než se vrátit stejnou cestou.
Do Kolašinu za přírodními krásami a domácími sýry
Městečko Kolašin nacházející se v nadmořské výšce téměř 1 000 metrů nad mořem, v srdci Černé Hory a obklopené horskými pásmy dosahujícími až 2 500 metrů, je odedávna vyhledáváno milovníky horských túr a horolezeckých výstupů, jako ideální základna a východisko v létě i v zimě.
17.01.2012
Webová prezentace národních parků Černé Hory získala významné ocenění
iž popáté se koncem listopadu v Bělehradu konal největší regionální internetový festival s názvem Web Fest.Me, jehož cílem je popularizace internetu a ocenění nejlepších internetových projektů.
27.12.2011
Hrad Žabljak, oblíbený výletní cíl u Skadarského jezera
Na kopci u Ceklinského polje, na pravém břehu řeky Morači blízko jejího ústí do Skadarského jezera, stojí na kuželovitém kopci 130 metrů nad mořem dosud impozantní pozůstatky hradu Žabljak (též Žabljak Crnojevići).
11.10.2011
Buljarica, krásná pláž i významné chráněné území na Budvanské riviéře
Zátoka Buljarica se rozkládá 2 kilometry jihovýchodně od letoviska Petrovac. Je to největší pláž této riviéry – je dlouhá 2 250 metrů a zaujímá plochu 60 000 m2. Je složena místy z nejjemnějšího písky, místy z oblázků. Zázemí Buljarice tvoří pohoří Paštrovska gora, které zdejší oblast odděluje od oblasti Skadarského jezera
15.09.2011
Pohoří Prokletije – pátý černohorský národní park
Pohoří Prokletije bylo sice v srpnu 2009 vyhlášeno Zákonem o národních parcích (Zakon o nacionalnim parkovima) pátým černohorským národním parkem, ale ve skutečnosti jako park nefunguje.
19.05.2011
V Perastu se realizuje ojedinělý ekologický projekt
Návštěvu Perastu, proslulého středověkého městečka se starou námořní tradicí, si nenechá ujít žádný návštěvník boky Kotorské. Nachází se při pobřeží mezi Risanským a Kotorským zálivem.
11.05.2011
1EUR
25.2 CZK
2010 Copyright by Cerna-hora-pruvodce.cz
