Prastaré město Budva a jeho kulturně historické pamětihodnosti
Řekové založili Buthoe či Batua, jak tuto osadu nazývali, před více než 2500 léty, jako svou obchodní základnu, z níž pak pronikali jak do vnitrozemí, tak i na okolní pobřeží. S místním ilyrským obyvatelstvem vycházeli přátelsky – jejich cíle vyly vysloveně obchodní a nikoli dobyvačné. Osadu budovali podle prvků helenistické urbánní struktury.
Při nejnovějších archeologických výzkumech, zejména po zemětřesení v roce 1979, byly nalezeny na severní a západní straně dnešního města pozůstatky hradeb z helenistického a římského období. Paradoxně právě toto ničivé zemětřesení odkrylo dosud neznámé kamenné svědky někdejší slavné minulosti Budvy.
Nový byl i objev pylonů a brány antické Budvy, pocházející ze 6. století před n. l. Hradby byly stavěny typickou kyklopskou technikou z masivních kamenných bloků.
Řecký původ dosvědčuje i nekropole, která se nacházela mimo staré
město, v bezprostřední blízkosti dnešního hotelu Avala. Byla objevena
již v roce 1938 při kopání Základů hotelu Avala, ale živelný, neodborný
průběhu prací zavinil zničení mnoha nálezů. Ještě těžší ranou bylo
rozkradení unikátních nálezů obrovských hodnot. To, co se zachovalo a
bylo nalezeno i při novějších výkopech, je dnes uloženo v Muzeu města
Budvy. Nekropole si zachovala kontinuitu do 5. století na. l. Dělí se na
starou ilyrsko-řeckou část a na mladší, římskou část. V této části se
dochovala stéla – římský náhrobní kámen a okolní zeď.
K pozůstatkům z římské epochy patří zbytky římské městské vily (villa urbana) z prvního až druhého století našeho letopočtu lze vidět na malém budvanském náměstíčku – patří k nim zbytky mozaiky hypokaustu, chodníku, sloupů a architrávu.
Hradby, které ještě dnes obklopují staré město, však nejsou antického
původu. Pocházejí z období byzantského panství, z epochy středověku a
staletí na něj navazující, zejména z období po ničivém zemětřesení v
roce 1667.
Předpokládá se, že hradby u benediktinského kláštera a kostela Panny Marie Na mysu (Santa Maria in Punta) pocházejí z 9. století, část hradeb na linii sever-jih z 12. až 13. století; o zbytku hradeb se soudí, že byly postaveny za benátské vlády, tedy v období od 15. století dále.
Na nejstarších rytinách Budvy, které pocházejí z konce 16. století, obepínají město hradby se šesti věžemi na jednotlivých rozích, zatímco hlavní městská pevnost – Citadela má dvě věže, jednu válcovitou a jednu nepravidelného půdorysu.
Městská pevnost – Citadela se tyčí v jižní, nejvýše položené části
města, kde navazuje na hradby. Je to jeden z výjimečných příkladů svého
typu na černohorském pobřeží. Mimořádnou zajímavost představují zbytky
kostela Santa Maria de Castello uvnitř citadely, který
pravděpodobně pocházel z období panství srbského rodu Nemanjićů nebo
Balšićů, tedy z 12. až 14. století. Právě podle tohoto kostela se celá
pevnost nazývala pevností Panny Marie (Castello di Santa Maria). Pevnost se prvně uvádí v historických pramenech z roku 1425.
Dnes se na citadele zřetelně odlišují původní stavební části od těch,
které byly vybudovány za rakouského, resp. Rakousko-uherského panství,
tedy v 19. století. Právě za Rakouska, ve 40. letech 19. století byly do
severní zdi citadely vestavěna kasárna, která svými proporcemi i celou
stavbou výrazně neladí s celým komplexem a narušuje jeho vzhled. V rámci
citadely se dnes v letních měsících konají pod širým nebe působivá
divadelní, hudební a baletní představení. Podrobněji v tematickém
článku: Budva a její opevnění.
Významnou část architektonického celku starého města Budvy tvoří
skupina sakrálních památek, k nimž patří pozůstatky raně křesťanské
baziliky z konce 5. století našeho letopočtu, katedrála sv. Jana
Křtitele (Rodjenje sv. Ivana Krstitelja), původem ze 7. století, zmíněný kostel Panny Marie Na mysu z 9. století, kostel sv. Sávy z 12. století a kostel sv. Trojice (Sveta Trojica) ze začátku 19. století.
Nejcennější architektonickou památkou raně křesťanská bazilika, resp.
Její pozůstatky, která je sice nejstarší, ale byla objevena teprve jako
poslední. Byla to svatyně monumentálních rozměrů, v níž se zachovaly
zbytky podlahové mozaiky v apsidě a v severovýchodní části hlavní lodi
(30 m2 plochy). Pochází z přelomu 5. a 6. století a svou
uměleckohistorickou charakteristikou podává svědectví o Budvě jako
významném kulturním, náboženském a obchodním středisku této epochy na
jižním pobřeží Jadranu. Podle nejnovějších bádání se předpokládá, že
konečnou zkázu přineslo bazilice arabské přepadení v polovině 9.
století, kdy byla zbořena a zapálena.
Za pozornost návštěvníků Budvy stojí i kostel sv. Jana Křtitele (Sveti Ivan Krstitelj),
který po staletí sloužil jako katedrální. Prošla řada přestaveb – od
původní rotundy ze 7. století k biskupskému kostelu, zničenému při
zemětřesení v roce 1667, až nakonec po kostel dnešního vzhledu, který
pochází z konce 17. století. Ke kostelu se přimykala zvonice a biskupské
sídlo (budvanské biskupství bylo zrušeno v roce 1828). Největším
uměleckým pokladem kostela je ikona zvaná „Budvanska gospa“, nebo též „Madona in Punta“
ze 14. až 15. století, která je po staletí hlavní patronkou a
ochránkyní Budvy. Kromě této nejvzácnější ikony je v kostele i několik
dalších významných ikon ze 17. a 18. století.
Budva zahajuje sezónu mezinárodním turistickým karnevalem
Stalo se tradicí, že sezónu v největším přímořském letovisku Černé Hory, v Budvě, zahajuje mezinárodní turistický karneval. Letos již desátý v pořadí se bude letos konat od pátku 27. dubna do neděle 27. dubna. Nepůjde však jen o vlastní průvod a karnevalový rej masek, ale o celou řadu zábavních akcí, které se budou probíhat po celém starém městě.
25.04.2012
Jak se Černá Hora připravuje na turistickou sezónu 2012?
Přípravy na sezónu jsou na celém území Černé Hory v plném proudu a zprávy o bookingu v jsou zatím velmi optimistické. Černohorci doufají, že se jim podaří naplnit vládní předpoklad, tj. zvýšení příjmů z cestovního ruchu o 3 procenta oproti roku 2011.
19.04.2012
Do začátku sezóny bude otevřena pěší stezka mezi letovisky Budva a Bečići
Stavební společnost Monterra Montenegro oznámila, že do začátku sezóny dokonči pěší stezku mezi Budvou a Bečići. Je to velmi dobrá zpráva pro místní i pro turisty, protože oblíbená stezka poloostrovem Zavala, který obě letoviska odděluje, byla čtyři roky uzavřena kvůli stavbě velkého luxusního rezidenčního apartmánového komplexu.
19.03.2012
Vyhlášení výsledků prestižní černohorské soutěže "Wild Beauty Award"
Na slavnosti konané 28. prosince 2011 v Baru byly vyhlášeny ceny "Wild Beauty Award", které uděluje již sedmý rok Národní turistická organizace Černé Hory (Nacionalna turistička organizacija Crne Gore).
03.01.2012
Černohorská specialita – njegušský pršut
Dříve bylo možno ochutnat pršut jen v jihoslovanských zemích v jadranském přímoří nebo v Itálii, kde je domovem, ale dnes již je tato specialita běžná i na pultech v České republice. V každém regionu v těchto oblastech se však pršut vyrábí způsobem pro něj typickým.
12.12.2011
Pevnosti a opevnění v oblasti Budvanské riviéry
Svého času nebylo těchto staveb v budvanském přímoří málo. V době jejich vzniku, tj. od poloviny středověku přibližně do poloviny 19. století byly důležitými obrannými stavbami, které zejména v bouřlivých staletích turecké expanze hrály důležitou úlohu. Patří k nim městské fortifikace, samostatné pevnosti a obranné věže.
02.11.2011
1EUR
25.3 CZK
2010 Copyright by Cerna-hora-pruvodce.cz
