Pevnosti města Herceg-Novi

Pevností je na březích největších zálivu v jižní částí východního Jadranu – boky Kotorské, celá řada. Některé jsou velmi staré, ale dones si zachovaly své mohutné vzezření, jiné jsou podstatně mladší a přesto dosti devastované. Ale všechny mají svou pohnutou historii, spojenou s pestrými osudy tohoto nádherného divu přírody, jakým je boka Kotorská. Jako strategicky mimořádně důležitý bod byla boka Kotorská svědkem mnoha válečných událostí, loupežných přepadení a obléhání. Ma jedné straně byla udatně bráněna místními statečnými obyvateli, na druhé straně dobývána ohněm a mečem. Vládci se tu rychle střídali, jindy zůstávali pány po staletí.

Jedním z těch míst, která se zapsala do historie boky a svého času výrazně ovlivňovala život na jejích březích, je město Herceg-Novi, jehož staré pevnosti a opevnění formují ještě dnes obraz jeho historického jádra a nejbližšího okolí. Město založil a prvně opevnil bosenský král Tvrtko I. Kotromanić koncem 14. století. Založení sídla v této části Jadranu mělo výrazně hospodářský význam – stalo se střediskem obchodu se solí, která ve středověku patřila k nejdůležitějším a nejvýnosnějším komoditám v Evropě. Tvrtko nechtěl jen pasivně přihlížet tomu, že výnosný obchod se solí byl prakticky monopolem sousední Dubrovnické republiky, pro niž byla právě sůl jedním z hlavních zdrojů jejího bohatství a moci. Tvrtko pojmenoval nové město podle svatého arcijáhna Štěpána – Sveti Stefan.

Po Trvtkově smrti vládl v Bosně mocný bosenský feudál Sandalj Hranić, součástí jeho panství bylo i nové město na pobřeží – Sveti Stefan. V rámci spletitých příbuzenských svazků v Bosně a Humu (nynější Nízká Hercegovina) se stal pánem mj. nového města Sveti Stefan synovec Sandalja Heraniće, Štěpán Vukčić Kosaća. Ten získla roku 1440 od římského císaře Fridrich III., pod jehož ochranu se dal, vévodský titul herceg. A právě podle svého nově získaného vévodského titulu pojmenoval Štěpán Vukčić Kosaća Tvrtkovo město nově jako Herceg-Novi, tedy vévodovo nové město. Ještě rozšířil zdejší obchod se solí, bez ohledu na protiopatření a intriky Dubrovnické republiky, založil tkalcovnu a dílnu na zpracování hedvábí (byla to po dubrovnické jedna z největších v Evropě a dávala na trh mimořádně kvalitní hedvábí). Vévoda Štěpán se zasloužil i o všestranný rozkvět svého města a o jeho rozšíření, vybudoval i silnější opevnění.

Velká vlna turecké expanze smetla všechny místní vládce, a tak se i město Herceg-Novi dostalo ve druhé polovině 15. století do tureckých rukou. A první, co v dobytém městě Turci podnikli, byla přestavba a posílení jeho opevnění. Páteří jejich fortifikace se stala tzv. Kanli-kula, tj. Krvavá věž. Jak tento název dosvědčuje, bylo v jejím podzemí proslulé kruté vězení. Svému účelu sloužilo od samého začátku tureckého panství až do tureckého odchodu v roce 1687. Prakticky po celou dobu turecké okupace byla tato pevnost upravována a zpevňována. V roce 1988 byla provedena její sanace. Nyní slouží již po řadu desetiletí jako letní scéna (Ljetnja pozornica).

Ale Kanli-kula není jen zdaleka jedinou hercegnovskou pevností. Další je tzv. Mořská pevnost (Forte Mare) ve svahu při samotném moři, který svým původem sahá až do doby vévody Štěpána Vukčiće Kosaći. Je tak vynikající ukázkou stavební kontinuity od dob panství bosenských vládců v 15. století až po rakousko-uherské stavební aktivity začátkem 20. století. Na Mořské pevnosti se nejen podepsal zub času, ale velmi citelně ji poškodilo velké zemětřesení v roce 1979. Ublížila jí i následující neodborná rekonstrukce. Pevnost dnes slouží jako letní kino a v jeho prostorách je i noční klub (pořádají se tu diskotéky). Je volně přístupná branou od nábřeží, kterou se dá projít až do její horní části. Zde se pak nachází „Mořská brána“ (Morska vrata), na níž se zachovaly pevnostní prvky z bosenského období. Otevírá se odtud jedinečné panorama hor a moře.

Tzv. Španělská pevnost (Španjola) v severozápadní části města, na vyvýšenině Bajer, představuje v architektonickém smyslu nejkrásnější a nejhodnotnější fortifikační stavbu města Herceg-Novi, ale bohužel současně i stavbu nejzanedbanější. I když se v literatuře stále tvrdí, že pevnost vybudovali Španělé, neodpovídá to pravdě. Většina historiků je nyní toho názoru, že Turci začali v první polovině 16. století se stavbou pevnosti. Teprve v roce 1538 ji získali do svých rukou Španělé a pokračovali v jejím budování. Španělé byli v té době spojenci Benátské republiky a papežského státu a jejich spojeným silám se pod velením admirála Dorii podařilo město dobýt. Španělští žoldnéři patřili tehdy v Evropě k nejlepším, nejlépe vyzbrojeným a nejodvážnějším. Španělé drželi město pouhých deset měsíců. V roce 1539 je oblehli Turci pod velením slavného tureckého admirála Hajrudina Barbarosy. Španělé město proti obrovské turecké přesile hrdinně bránili. Když však zůstalo naživu jen padesát bojovníků, vydal španělský velitel Ferante Gonzaga město Hajrudinovi. Odvaha a smělost Španělů vzbudily takový respekt a obdiv tureckého admirála, že Španělům daroval život a povolil jim zůstat ve městě. Že Španělé nemohli za krátkou dobu deseti měsíců postavit celou tuto impozantní pevnost s jejími čtyřmi, až deset metrů vysokými věžemi, které jsou dodnes její dominantou, je více než logické.

Po tureckém znovudobytí města Turci zůstali pány dalších 148 let. Část španělských dostaveb zbourali a upravili pevnost do podoby, v jaké ji v podstatě známe dnes. V roce 1687 se Benátčanům podařilo město dobýt a ovládali je až do roku 1797, tedy do zámku Benátské republiky. Na obranu města zde vybudovali ještě citadelu. Rakušané zde během své vlády trvající do roku 1918 neprovedli na starém i novějším opevnění Herceg-Novi žádné výraznější změny, nechali je pomalu pustnout a chátrat.

Dnes je stav opuštěné Španjoly, kterou místní nazývají "Gornji grad", žalostný. Iniciativa z padesátých a osmdesátých let zrekonstruovat a obnovit ji zůstala jen na papíře. V posledních letech se alespoň uklízí v nejbližším okolí pevnosti, její zdi a opevnění se však dále drolí a rozpadává.

Související články:

• Herceg-Novi, město mimózy, lázeňské tradice a pohnuté historie
• Procházka po kotorském opevnění
• Jak se změní ostrůvek a pevnost Mamula v boce Kotorské?
  
  

• Fotogalerie
• Nejnovější články
• Tagy

Poslat

Poslat

Poslat

Poslat

Kotorský zimní karneval

Zimní karneval se v Kotoru (Kotorski zimski karneval) se pořádá již po staletí. Tradice pořádání karnevalových slavností, přerušená v období druhé světové války a znovu obnovená začátkem šedesátých let minulého století, trvá dodnes.

15.02.2012

Herceg-Novi ožije oslavami "Svátku mimózy"

Již tento pátek v Herceg-Novi začnou oslavy největšího jarního svátku na černohorském pobřeží - "Svátek mimózy" (Praznik mimoze) a budou trvat celý únor.

01.02.2012

Vyhlášení výsledků prestižní černohorské soutěže "Wild Beauty Award"

Na slavnosti konané 28. prosince 2011 v Baru byly vyhlášeny ceny "Wild Beauty Award", které uděluje již sedmý rok Národní turistická organizace Černé Hory (Nacionalna turistička organizacija Crne Gore).

03.01.2012

Černohorská specialita – njegušský pršut

Dříve bylo možno ochutnat pršut jen v jihoslovanských zemích v jadranském přímoří nebo v Itálii, kde je domovem, ale dnes již je tato specialita běžná i na pultech v České republice. V každém regionu v těchto oblastech se však pršut vyrábí způsobem pro něj typickým.

12.12.2011

Ulcinj a španělský spisovatel Cervantes

Ulcinj, nejjižnější město černohorského Jadranu, ležící v blízkosti hranic s Albánií, se již na první pohled značně liší od všech ostatních přímořských míst, a to svým výrazným orientálním charakterem. Určují jej jak minarety několika zdejších mešit, komplex s tureckými lázněmi – hamamem (jsou to ostatně jediné dochované turecké lázně nejen na území Černé Hory, ale i na celém jadranském pobřeží),

10.11.2011

Pevnosti a opevnění v oblasti Budvanské riviéry

Svého času nebylo těchto staveb v budvanském přímoří málo. V době jejich vzniku, tj. od poloviny středověku přibližně do poloviny 19. století byly důležitými obrannými stavbami, které zejména v bouřlivých staletích turecké expanze hrály důležitou úlohu. Patří k nim městské fortifikace, samostatné pevnosti a obranné věže.

02.11.2011

« předchozí | další

Historie

Herceg-Novi

Kultura

Pamětihodnosti

Zajímavosti