Památky v muzeu Viskovićů v Perastu v boce Kotorské
Šlechtický rod Viskovićů zanechal nesmazatelné stopy v historii černohorského Perastu, jednoho s nejpozoruhodnějších míst v zálivu boka Kotorská. Jeho historie je velmi stará, zprávy v něm lze najít již od začátku 15. století. A poslední člen rodu a majitel rodového sídla v Perastu, Josip Visković, odkázal v roce 1970 svůj palác a všechny jeho památky městu Perastu s tím, aby byly zpřístupněny návštěvníkům. Na realizaci Viskovićova záměru však bylo nutno čekat několik desetiletí, neboť než mohly být pamětihodnosti v paláci řádně zkatalogizovány a připraveny pro prezentaci v paláci - muzeu, došlo v roce 1979 k zemětřesení, které způsobilo na černohorském pobřeží Jadranu (ale i v jižní Dalmácii) obrovské škody a mezi těžce postiženými budovami byl i palác Viskovićů. Ostatně městečko Perast utrpělo při něm i mnohé další velké škody.
Předměty z Viskovićova odkazu byly prozatímně uloženy v nedalekému Muzeu města Perastu - část exponátů se stalo součástí jeho fundusu, část byla uložena do depozitáře a nebyla tak vůbec veřejnosti přístupna.
Palác Viskovićů pak čekal dlouho na úplnou rekonstrukci a teprve po
jejím dokončení mohly být v něm uspořádány jeho sbírky. A tak teprve
nyní mohou návštěvníci Perastu shlédnout i tuto zajímavou expozici
nazvanou Pamětní muzeum Viskovićů (Memorijalni muzej Viskovića).
Je zaměřena především na historii rodu Viskovićů v době panství
Rakouska, resp. Rakousko-Uherska v této části Černé Hory, tedy v 19.
století a na začátku 20. století.
Vystavené předměty a archiválie podávají autentické svědectví jednak o osobnostech - významných členech rodu, jednak o duchu doby, v níž tito mužové žili a pracovali. Současně je svědectvím o jejich současnících a sousedech, kteří mnohdy neměli tolik štěstí, aby se památky na ně zachovaly do dnešních dnů.
Nejvíce prostoru muzea je věnováno těm členům rodu, kteří se nejvíc proslavili a nejvíc přispěli ke slávě rodového jména. A z jejich doby pochází také většina exponátů.
Mnozí z nich získali výjimečnou pověst v evropských mořeplaveckých kruzích jako skvělí mořeplavci, kapitáni a námořní odborníci. Někteří z nich sloužili na zámořských obchodních lodích a získali vysoká vyznamenání. Nebylo však málo těch, kteří vynikli jako diplomaté, osvědčili se v konzulární službě. A právě diplomaté dostali v průběhu své služby nejvíc řádů a vyznamenání.
I o úspěšných vojenských akcích na lodích, kterým veleli, svědčí některé dochované předměty, jež jsou v paláci Viskovićů vystaveny. Tak např. Hanibal Visković, který žil v 18. a 19. století, se vyznamenal při dobývání pevnosti sv. Jana v Sýrii v roce 1841 a v muzeu je s úctou chován prapor, kterého se osobně zmocnil při smělém výpadu do pevnosti.
Velká část vystavených řádů patřila Vjekoslavu Viskovićovi, kapitánu dálkové plavby, který však získal ostruhy především v rakousko-uherské diplomatické službě. Byl nositelem saského Rytířského kříže, rakouského Rytířského kříže, dvou tureckých řádů, dvou ruských, pruského řádu a řady dalších.
Konzulem v Norsku, Švédsku a v Rumunsku byl Josip Visković, kapitán lodí rakouské plavební společnosti Lloyd - i on měl pěknou řádku vyznamenání.
Frano Visković, hlavní inspektor u Lloydu, měl skvělou pověst ve
vědeckých námořních kruzích díky řady patentů a odborných děl s námořní
tematikou. Proslul však i jako autor Historie Perastu. I on byl
nositelem několika vyznamenání a řádů- rakouských, tureckých, srbského a
černohorského a dokonce i dvou papežských řádů. Velká byla i kariéra Krsta Josipa Viskoviće - námořní i diplomatická.
Část života trávil v různých funkcích v boce Kotorské a velmi se
zasloužil o uspořádání archivu a sbírek rodiny Viskovićů.
Pokud jde o šlechtický titul Viskovićů, ten byl velmi starý. Prvním nositelem titulu "conté" (hrabě) byl Frano Marjanov Visković, jemuž jej dědičně udělila Benátská republika v roce 1695 (kopie dokladu o tomu ze Státního archivu Benátské republiky je vystavena ve sbírkách paláce Viskovićů). Rakouský šlechtický titul "grof" (hrabě) získali Vjekoslav, Josip a Frano Viskovićové (dokumenty o tom jsou rovněž uloženy v archivu paláce).
Dochované sbírky v paláci svědčí o tom, že Viskovićové byli lidé vysoké kultury, kteří se zabývali mimo svůj obor i historií, překlady z cizích jazyků a dokonce i malováním. Dosvědčuje to bohatá dochovaná knihovna, rodinný archiv, obrazy, grafika, staré fotografie, sbírka dobových zbraní a velmi zachovaný nábytek.
Mezi exponáty je řada dokladů o stycích Viskovićů s předními osobnostmi tehdejší Evropy z nejrůznějších oborů lidské činnosti.
Celek představuje skvělou ukázku vybavení paláce šlechty v této části Evropy.
Zdroj informací: deník Pobjeda (www.pobjeda.co.yu)
Související články:- Strážci tradic a patricijské noblesy v historickém městě Perastu
- Bokelské námořnictvo, nejstarší a nejvěhlasnější sdružení námořníků na východním pobřeží Jadranu
- Rozšíření Muzea města Perastu
Do začátku sezóny bude otevřena pěší stezka mezi letovisky Budva a Bečići
Stavební společnost Monterra Montenegro oznámila, že do začátku sezóny dokonči pěší stezku mezi Budvou a Bečići. Je to velmi dobrá zpráva pro místní i pro turisty, protože oblíbená stezka poloostrovem Zavala, který obě letoviska odděluje, byla čtyři roky uzavřena kvůli stavbě velkého luxusního rezidenčního apartmánového komplexu.
19.03.2012
Vyhlášení výsledků prestižní černohorské soutěže "Wild Beauty Award"
Na slavnosti konané 28. prosince 2011 v Baru byly vyhlášeny ceny "Wild Beauty Award", které uděluje již sedmý rok Národní turistická organizace Černé Hory (Nacionalna turistička organizacija Crne Gore).
03.01.2012
Turistům se v Kotoru líbí
Tak jako v předcházejících letech provedla i letos Turistická organizace Kotor průzkum mezi zahraničními návštěvníky, a to formou ankety v Kotoru a přilehlých střediscích.
19.12.2011
Černohorská specialita – njegušský pršut
Dříve bylo možno ochutnat pršut jen v jihoslovanských zemích v jadranském přímoří nebo v Itálii, kde je domovem, ale dnes již je tato specialita běžná i na pultech v České republice. V každém regionu v těchto oblastech se však pršut vyrábí způsobem pro něj typickým.
12.12.2011
Tradiční kuchyně boky Kotorské
Součástí identity této jedinečné přímořské oblasti Černé Hory je i její kuchyně, její pokrmy lišící se v mnohém od těch běžných v ostatních oblastech Černé Hory, její kulinářské speciality a její tradiční recepty.
28.11.2011
Pevnosti a opevnění v oblasti Budvanské riviéry
Svého času nebylo těchto staveb v budvanském přímoří málo. V době jejich vzniku, tj. od poloviny středověku přibližně do poloviny 19. století byly důležitými obrannými stavbami, které zejména v bouřlivých staletích turecké expanze hrály důležitou úlohu. Patří k nim městské fortifikace, samostatné pevnosti a obranné věže.
02.11.2011




1EUR
25.3 CZK

2010 Copyright by Cerna-hora-pruvodce.cz