Herceg-Novi - město mimózy, lázeňské tradice a pohnuté historie, 2. část
Předchozí: první část
Za svůj vznik děkuje Herceg-Novi mocnému bosenskému králi Tvrtkovi, který je roku 1382 založil spolu s hradem pod jménem Sv. Stefan jako středisko obchodu se solí. Bylo to vlastně první bosenské sídlo na mořském pobřeží. Jeho největší rozkvět však spadá do první poloviny 15. století. Tehdy je získal přední feudál z Humu, dnešní nízké Hercegoviny, Štěpán Vukčić Kosaća, který je opevnil a pojmenoval je podle svého právě získaného vévodského titulu "herceg" - Herceg-Novi. Tento titul udělil Štěpánovi Kosaćovi římský císař Fridrich III., když Štěpán požádal o jeho ochranu.
Štěpán Kosaća se zasloužil o rozmach města, vybudování jeho prvního opevnění, přístavu a obchodního centra. Mj. tu byla založena druhá evropská manufaktura na výrobu hedvábí.
Vybudované opevnění, jehož součástí byla i později přestavěná pevnost Forte Mare, již koncem 15. století za vlády Štěpánova syna Vlatka neodolalo náporu tureckých vojsk a ti je ovládli roku 1481. Vlatko se Turkům vzdal, přestoupil k islámu a jako turecký velitel udělal pak v turecké říši velkou kariéru.
Turci ve městě, které se stalo střediskem sandžaku, zpevnili
stávající opevnění, vybudovali tzv. Kanli-kulu (Krvavá pevnost), která
jim sloužila i jako vězení (je to ta dones dochovaná pevnost, která z
výšky 85 metrů dominuje městu a kde je nyní moderní divadelní scéna pod
širým nebem (může přijmout až 1500 diváků). Přebudovali stávající
Mořskou pevnost (Forte Mare), dnes letní kino a diskotéka, rozšířili a
zpevnili hradby. Jejich zásluhou tu vznikl složitý pevnostní systém,
který však nezabránil tomu, aby jej nedobyla vojska Svaté ligy, tj.
spojené síly Španělů, Benátčanů a papežského státu. Podařilo se to v
roce 1538 (tedy krátce po bitvě u Lepanta). V těchto bojích prokázali na
straně Svaté ligy, resp. benátského vojska, velkou statečnost bojovníci
z městečka Perast v boce Kotorské.
Jejich chrabrost Benátčané po dobytí Herceg-Novi náležitě ocenili.
Tak např. Perasťan Ivan Burović dostal od Benátčanů hercegnovský
letohrádek jednoho místního agy, urozený Vicko Bujović z Perastu dosáhl
díky Benátčanů skvělé kariéry, mj. byl jmenován správcem Perastu.
Herceg-Novi podle dohody spojenců spravovali Španělé, kteří horečně
pracovali na dalším zpevnění pevnostního systému, včetně přestavění
staré pevnosti v novou, která dostala název Španjola, protože si byli
vědomi významu, jaké mělo Herceg-Novi pro možnost ovládnutí boky
Kotorské. Španělé stačili za rok své vlády, i přes intenzivní budování
opevnění postavit dva kostely, sv. Anny a sv. Mikuláše.
Turci s ohromnou přesilou zaútočili hned následujícího roku, tj. v
roce 1539. Tureckému vojsku, které mělo mnohonásobnou přesilu, velel
obávaný turecký admirál Hajrudin Barbarossa (v tureckých pramenech se
uvádí jako Chaireddín Barbarossa); ten si vysloužil ostruhy již v bitvě u
Lepanta. Turci přes hrdinnou obranu Španělů město dobyli. Když Hajrudin
zjistil, že město nakonec brání jen 50 španělských vojáků v čele s
velitelem donem Ferante Gonzagou, byl pohnut jejich statečností, daroval
jim život a povolil jim zůstat v dobytém městě.
Pak Turci, kteří Herceg-Novi úplně přestavěli a ještě lépe opevnili, zůstali ve městě pány až do roku 1687. Město získalo za jejich panství výrazně orientální vzhled. Na místě Španělské pevnosti postavili novou, ale ponechali jí starý název Španjola, vybudovali Hodinovou věž - Sahat-kulu (také se používá název Sat-kula nebo Tora), studni Karandžu aj.
V roce 1687 získali město opět Benátčané, kteří se snažili je zbavit orientální podoby, ale plně se jim to nepodařilo. Základní orientální rysy se zachovaly. Benátčané postavili řadu paláců, domů, kostelů, mezi nimi např. kostel sv. Jeronýma, který byl přestavěn z mešity.
Rakousku připadlo Herceg-Novi s celou bokou Kotorskou v roce 1797,
natrvalo se vak stalo součástí habsburské říše až po Berlínském
kongresu. I Rakousko se snažilo vtisknout městu svou podobu, a to jak
civilními stavbami, tak i sakrálními. Z té doby pochází hlavní
hercegnovský kostel na ústředním náměstí Bellavista, honosná stavba v
eklektickém slohu s výraznými byzantskými prvky (z roku 1900). Je
zasvěcený sv. Michalu Archandělu (Sv. Arhandjel Mihail). Ostatně kostelů z 19. století je v Herceg-Novi celá řada.
Rakušanům děkuje za svůj vznik i bývalý hotel Boka, resp. jeho park,
který je jakousi botanickou zahradou v centru města. Pochází, hotel i
park, z roku 1908, ale park dostal svou konečnou podobu až za královské
Jugoslávie, ve 30. letech minulého století. Nachází se v něm na 80 druhů
většinou exotických rostlin.
V poslední době turisté často navštěvují přímo v centru měst klášterní kostel z roku 1688, původně zasvěcený Panně Marii, později přeměněný na kostel sv. Františka. Když papež Jan Pavel II. prohlásil v roce 1983 za svatého zdejšího kněze, rodáka z Herceg-Novi Leopolda Bogdana Mandiće, bylo zasvěcení kostela znovu změněno a je nyní zasvěcen tomuto novému světci.
Zvláštností Herceg-Novi byla a zůstala schodiště, resp. stupňovité uličky, někdy poměrně dlouhá a namáhavá. Jsou typickým znakem starého města a stojí s to se alespoň po některém projít.
Pro milovníky krásné literatury ní neznámým pojmem jméno jediného
jihoslovanského nositele Nobelovy ceny za literaturu, Iva Andriće
(dostal ji v roce 1961). Pocházel z bosenského Travniku a právě
bosenskému prostředí, jehož mentalitu zachytil a vyjádřil s mimořádnou
invencí, věnoval svá hlavní díla - Travnickou kroniku, Most na Drině aj.
Ivo Andrić žil několik let v Herceg-Novi. Černou Horu měl rád a zvolil
si ji za svůj dočasný domov. Věnoval jí několik svých prací, mj. eseje o
významných osobnostech Černé Hory. Jeho dům v Herceg-Novi lze
navštívit.
Při pobytu v Herceg-Novi se obvykle též navštěvuje jeho západní
předměstí, Topla. Ze starých staveb v ní upoutává pozornost ohrazený
sakrální komplex, tvořený dvěma kostely, hřbitovem a malým domkem. K
tomuto domku mají Černohorci pietní vztah: před necelými 200 lety se zde
u místního duchovního Tropoviće učil číst a psát dodnes uctívaný
černohorský vládce Petar II. Petrović Njegoš, který byl i největším
černohorským básníkem. Větší kostel zdejšího komplexu je zasvěcený sv.
Spasiteli, resp. jeho nanebevstoupení, Menší sv. Jiří. Větší pochází ze
začátku 18. století, menší z konce 17. století, kdy byl přestavěn z
turecké mešity. Chloubou obou jsou jejich ikonostasy, další cenné ikony,
bohoslužebné náčiní a staré tisky. Před kostelem sv. Spasitele je
Njegošova busta. Bývalá biskupská rezidence v blízkosti komplexu velmi
utrpěla při neodborné renovaci.
Cílem výletů z Herceg-Novi však bývají i nepříliš vzdálená pozoruhodná místa v okolí. Patří k nim např. ostrůvek Mamula přímo ve vjezdu do boky Kotorské. Na starých mapách je označován jako Lastavica (Vlaštovka), ale všeobecně byl přijal název Mamula, podle rakouského
generála tohoto jména, který dal na ostrůvku koncem 19. století postavit
pevnost, která střežila vstup do celého zálivu. Ostrůvek má tvar kruhu o
průměru 200 metrům je neobydlený, porostlý nízkou vegetací, na severní
straně má pláž a přístaviště. Od města Herceg-Novi je vzdálen 3,4
námořní míle. V první světové válce sloužil jako vězení, což připomíná
pamětní deska u vstupu. Byla vypracována řada projektů pro využití
pevnosti, ale dosud se žádný nerealizoval. A tak ostrůvek s pevnost jsou
zatím pusté a prázdné. Ale turisté je přesto rádi navštěvují
(taxi-čluny z hercegnovského přístavu).
V blízkosti Mamuly je další vyhledávaný turistický cíl, který bývá součástí okružních plaveb z Herceg-Novi, a to Modrá jeskyně na Luštici (Plava špilja). Nachází se v západní části poloostrova Luštica, mezi zátokou Zlatna luka a mysem Mokra gora. Má dva vchody, výška stropu od mořské hladiny je 9 metrů, hloubka pod hladinou dosahuje 3 až 4 metry. Své jméno dostala, jako všechny Modré jeskyně, díky zvláštní modré barvě, která vzniká za jasných dnů lomem světla v jeskyni. Vjíždí se do ní na malých člunech nebo loďkách.
Častou vycházkou z Herceg-Novi bývá návštěva kláštera Savina a
lesoparku Savinska dubrava, východně od středu města. Pravoslavný
klášter nese jméno sv. Sávy. Stejnému světci je zasvěcen i kostelík ze
13. stol. stojí nad klášterním areálem a je dnes farním kostelem.
Součástí kláštera jsou dva kostely, oba stejného zasvěcení - Zesnutí
Bohorodičky (Uspenje Bogorodice). V menším kostele, který pochází
ze 17. století, si lze prohlédnout fresky od místního známého malíře
Lovra Dobrojeviće. Mladší a větší kostel z konce 18. stol. se zvonicí v
sobě spojuje barokní tvary s tradiční byzantskou koncepcí. V bohaté je
klášterní klenotnici jsou uloženy umělecké předměty z 15. až 18.
století, např. italo-krétské i domácí ikony, portréty, bohoslužebné
předměty z drahých kovů aj.
Lesopark Savinska dubrava, v němž se klášter Savina nachází, je nejznámějším hercegnovským parkem. Díky své bohaté vegetaci (borovice, cypřiše, jedlé kaštany, duby aj.) se stal oblíbeným cílem vycházek. Kdo se vydá po jeho cestách, narazí i na krásná vyhlídková místa, ze kterých se otevírá krásný pohled na boku Kotorskou.
Aby se v lázních zaměřených i na zimní pobyty návštěvník cítil dobře, je třeba se mu maximálně postarat o možnost kultury, zábavy a aportu ve volném času. A tyto aktivity mají v Herceg-Novi starou tradici.
První akcí v roce je tradiční Svátek mimózy (Praznik mimoze) ,
který začíná v prvních dnech měsíce února. Po čtyři týdny žije
Herceg-Novi jeho zábavními akcemi, průvody, karnevaly pro dospělé i
děti, přehlídkami, výstavami a dalšími kulturními i sportovními
programy. Letošní festival se koná již po 38. a v jeho průběhu se
představí 40 programů. Jednou z prvních akcí byla letos Výstava květin
ve bývalé Titově vile Galeb. V dubnu je pořádán divadelní festival
Hercegnovské dubnové divadelní slavnosti (Hercegnovske aprilske pozorišne svečanosti - HAPS), jehož se zúčastňují amatérské i profesionální soubory i ze
sousedních zemí. Zdejší divadlo, které brzy bude slavit své výročí svého
založení, je přitom renomovanou kulturní institucí, významnou v rámci
celého státu. Třídenní zábavně-hudební festival Sunčane skale se koná vždy v v první polovině července. Ve druhé polovině července následuje desetidenní festival klasické hudby Dny hudby (Dani muzike). Přibližně ve stejnou domu se koná již po 12 let Knižní veletrh (Trg od knjige).
V srpnu se každoročně organizují dva festivaly, a to Hercegnovský
filmový festival (Hercegnovski filmski festival) a Letní kytarový
festival (Guitar Summer Festival). Závěr roku je vždy ve znamení hudebního festivalu Zimní hudební dny (Zimski dani muzike) v prosinci.
Dějištěm kulturních a zábavních akcí pořádných v Herceg-Novi jsou atraktivní místa v historické části, především letní scéna v pevnosti Kanli-kula, dále hercegnovské divadlo, místní galerie, sály různých institucí, náměstí a nábřeží města. Také některé hotely otevírají své prostory výstavám, karnevalům a koncertům, např. hotel Park či Institut Igalo.
Předchozí: první částSouvisející články:
Do začátku sezóny bude otevřena pěší stezka mezi letovisky Budva a Bečići
Stavební společnost Monterra Montenegro oznámila, že do začátku sezóny dokonči pěší stezku mezi Budvou a Bečići. Je to velmi dobrá zpráva pro místní i pro turisty, protože oblíbená stezka poloostrovem Zavala, který obě letoviska odděluje, byla čtyři roky uzavřena kvůli stavbě velkého luxusního rezidenčního apartmánového komplexu.
19.03.2012
Herceg-Novi ožije oslavami "Svátku mimózy"
Již tento pátek v Herceg-Novi začnou oslavy největšího jarního svátku na černohorském pobřeží - "Svátek mimózy" (Praznik mimoze) a budou trvat celý únor.
01.02.2012
Vyhlášení výsledků prestižní černohorské soutěže "Wild Beauty Award"
Na slavnosti konané 28. prosince 2011 v Baru byly vyhlášeny ceny "Wild Beauty Award", které uděluje již sedmý rok Národní turistická organizace Černé Hory (Nacionalna turistička organizacija Crne Gore).
03.01.2012
Turistům se v Kotoru líbí
Tak jako v předcházejících letech provedla i letos Turistická organizace Kotor průzkum mezi zahraničními návštěvníky, a to formou ankety v Kotoru a přilehlých střediscích.
19.12.2011
Černohorská specialita – njegušský pršut
Dříve bylo možno ochutnat pršut jen v jihoslovanských zemích v jadranském přímoří nebo v Itálii, kde je domovem, ale dnes již je tato specialita běžná i na pultech v České republice. V každém regionu v těchto oblastech se však pršut vyrábí způsobem pro něj typickým.
12.12.2011
Pevnosti a opevnění v oblasti Budvanské riviéry
Svého času nebylo těchto staveb v budvanském přímoří málo. V době jejich vzniku, tj. od poloviny středověku přibližně do poloviny 19. století byly důležitými obrannými stavbami, které zejména v bouřlivých staletích turecké expanze hrály důležitou úlohu. Patří k nim městské fortifikace, samostatné pevnosti a obranné věže.
02.11.2011
1EUR
25.3 CZK
2010 Copyright by Cerna-hora-pruvodce.cz
