Černohorské pobřeží

Morfologická charakteristika

Boka Kotorská Černohorské pobřeží se táhne od boky Kotorské na severozápadě k ústí řeky Bojany na jihovýchodě, tedy stejným směrem jako celé pobřeží východního Jadranu. Tento směr je v souladu s tektonickým a orografickým směrem sousední pevniny.

V severní části dominuje jeden z největších zálivů Jaderského moře vůbec - boka Kotorská, morfologicky obzvlášť zajímavý záliv. Skládá se ze čtyř rovněž velkých zálivů: Hercegnovského zálivu (Hercegnovski zaliv) při vstupu do boky, před městem Herceg-Novi, Tivatského zálivu (Tivatski zaliv), Risanského zálivu (Risanski zaliv) a Kotorského zálivu (Kotorski zaliv). Mezi nimi jsou úzké průlivy: průliv Verige (prolaz Verige) mezi Risanským a Tivatským zálivem a Kumborská úžina (Kumborski tjesnac) mezi Hercegnovským a Tivatským zálivem.

Budva, ostrůvek Sveti Nikola Pro svůj vzhled bývá boka Kotorská někdy pokládána za fjord, ale geomorfologicky nemá s takovým typem zálivu nic společného. Boka Kotorská vznikla zatopením dvou paralelních synklinálních údolí a představuje specifický typ riasového pobřeží. Často se o ní říká, že je zálivem mezi dvěma moři, Jaderským a kamenným mořem krasu.

Mimořádná velkolepost a působivost scenérie boky Kotorské, jakož i četné velmi cenné historické památky přispěly k rychlému rozvoji cestovního ruchu v tomto zálivu.

Zatímco při chorvatském pobřeží jsou stovky velkých a větších ostrovů, není při černohorském pobřeží ani jeden větší ostrov, pouze 14 malých ostrůvků (z toho 7 jich je v boce Kotorské).

Délka černohorského pobřeží činí 294 km, pláží a koupališť je 72 km (viz aktualita: Černohorské pláže v roce 2012). Právě proto, že v přímoří Černé Hory chybí větší ostrovy, je toto pobřeží vystaveno přímému vlivu jižních větrů a vlnobití otevřeného moře.

Sveti Stefan Pobřeží tvoří převážně vápenec, který popraskal do četných puklin. Vrstvy vápence padají směrem na pevninu, takže abraze působí na jejich nejvyšší části. Proto tu lze vidět četné majestátní klify, tedy vápencové mohutné skalní stěny, např. Debeli mys (Debeli rt), mys Skočidjevojka (Rt Skočidjevojka), Malo a Velo brdo a další. Vystupují přímo z moře především mezi Budvou a Barem.

Mezi vápencovými klify jsou flyšové zóny. Právě v těchto flyšových zónách vytvořila selektivní abraze četné zátoky s krásnými plážemi, většinou z hrubého nebo jemnějšího písku. Tímto způsobem vznikla např. velká členitost pobřeží v okolí Ulcinje. Někde abraze pronikla do flyšové zóny v přilehlém vnitrozemí. Tak vznikly mezi strmými mysy větší, prostornější zálivy s úzkými břehy a proslulými písečnými plážemi (Budva, Sutomore, Bar).

Hory

Hory v této oblasti patří stejně jako hory v chorvatském jadranském pobřeží k Dinárské horské soustavě, která navazuje na severu na Julské Alpy a táhne se podél celého Jadranu na jihovýchod k severní Albánii, kde se pak dále větví. Kromě přímořského tvoří i vnitrozemská pásma.

Přímo nad bokou Kotorskou se tyčí na severní straně pohoří Krivošije, na ně těsně navazuje nejvyšší hora pohoří Orjen, nesoucí stejné jméno - tedy Orjen (1895 m). Poněkud západněji se zdvihá pásmo Njeguši a majestátní pohoří Lovćen, národní park s nejvyšším horou Štirovnik (1749 m) a ještě známějším Jezerským vrchem (Jezerski vrh) - 1660 m. Jeho dominantou je mauzoleum někdejšího vládce Černé Hory, básníka a filozofa Petra II. Petroviće Njegoše. Lovćen zaujímá prostor mezi bokou Kotorskou a Cetinjským poljem.

Podél pobřeží pak pokračuje pohoří Sutorman a Rumija. V nejjižnější části, v oblasti Ulcinje, hory mizí.

Řeky a jezera

Jedinou řekou Černohorského přímoří je řeka Bojana. Vytéká ze Skadarského jezera a je v této části země hraniční řekou s Albánií. Je dlouhá 21 km a je splavná po celé své délce, tj. od výtoku z jezera až po ústí do Jaderského moře. Její přítoky přinášejí Bojaně ohromná množství erodovaného materiálu, následkem čehož Bojana často mění své koryto. V ústí Bojany je ostrov Ada, vzniklý z říčních nánosů. Je známý svými písečnými plážemi. Ostrov částečně využívají naturisté.

Skadarské jezero (Skadarsko jezero), největší v Černé Hoře, neleží v bezprostřední blízkosti pobřeží, ale je natolik spjato s přímořím, že je zařazeno do této kapitoly. Jezero je dalším černohorským národním parkem. Nachází se v jihovýchodní části Černé Hory. Představuje největší jezero a největší kryptodepresi nejen v Černé Hoře, ale i na celém Balkáně. Zaujímá plochu 380 km2, ale na jaře a na podzim při vysokém vodním stavu se hladina zdvihne asi o 3 m. Při vysokém vodním stavu se pak celková plocha zvýší na 550 km2. Vlévá se do něho Morača a Zeta, vytéká Bojana. Jezero bylo v minulosti jedním z hlavních center černohorského státu a z té doby se na jeho březích a ostrovech zachovaly četné kulturně-historické památky. Podrobně viz Výlety.

Krasový reliéf a krasové jevy

Jsou v černohorském přímoří a v přilehlém vnitrozemí velmi výrazně vyvinuty, což je přirozené vzhledem ke zdejšímu složení půdy.

Zvláštním jevem je mj. černohorský divoký holokras, nazývaný též hluboký kras (je plně rozvinut) ve vnitrozemí na Grahovském polji, Cetinjském polji, Njegušském polji a Katunském krasu (Katunski krš). Kras na Grahovském polji představuje nejintenzivněji zkrasovělou oblast v rámci celého dinárského systému. Zejména v tomto holokrasu lze vidět všechny typy krasového reliéfu, a to ve velmi rozvinuté podobě: škrapy všech typů, závrty - od malých po obrovské, až téměř dvousetmetrové, krasová polje - opět různých dimenzí aj.

Z podzemních krasových jevů je třeba uvést aspoň několik jeskyní - na pobřeží je zajímavá Modrá jeskyně (Plava špilja) na poloostrově Luštica v boce Kotorské, v blízkém vnitrozemí pak Lipskou a Cetinjskou jeskyni (Lipska i Cetinjska pećina) v horách, v blízkosti Cetinje.

Seismická činnost v černohorském přímoří

Oblast celého východního Jadranu patřila v minulosti a patří i v nové době k seismicky aktivním oblastem. K ohroženým zónám na černohorském přímoří patří jak oblast boky Kotorské, tak i jeho jižní část. V poměrně nedávné době, v r. 1968 došlo k silnému zemětřesení v oblasti Petrovce, Baru a Ulcinje, velkou katastrofu však představovalo v r. 1979 zemětřesení s epicentrem 20 km od Baru, kdy bylo s ničivou silou postižena historická města Kotor, Budva, Bar, Ulcinj i menší místa v jejich okolí, jakož i nové obytné i průmyslové stavby, přístav v Baru aj. (veškeré škody způsobené zemětřesením byly však již dávno odstraněny).

Podnebí

Černohorské pobřeží má stejně jako přímořské oblasti sousedních států středomořské podnebí, které se vyznačuje teplým a suchým létem a mírnou deštivou zimou, kdy teploty jen výjimečně klesají pod bod mrazu. Pro léta je typická mimořádná délka slunečního svitu, vysoký počet jasných dní a nízká oblačnost. Na černomořském pobřeží k tomu přistupuje ještě skutečnost, že horská hradba, která se většinou zdvíhá v těsné blízkosti pobřeží, poskytuje přímoří výbornou ochranu před nepříznivými vnitrozemskými vlivy. Díky těmto příznivým podmínkám je průměrná teplota na černohorském pobřeží vysoká, a to jak v létě, tak i v zimních měsících, a může tak soutěžit s místy ležícími jižněji a proslulými mírnými zimami, jako např. s Neapolí.

Teplota

Průměrné teplota vzduchu

Přímoří Horské oblasti
Měsíc    Max °C   
   Min °C   
   Max °C   
   Min °C   
Leden 11.9 4.5 2.0 -7.3
Únor 12.4 5.1 4.1 -5.8
Březen 14.8 7.1 8.1 -2.5
Duben 18.7 9.7 12.4 1.0
Květen 22.3 13.6 17.8 5.1
Červen 26.1 16.8 20.8 8.1
Červenec      
28.6 19.3 23.3 9.3
Srpen 28.8 19.2 23.5 9.1
Září 25.8 16.6 20.0 6.2
Říjen 21.6 13.1 14.9 2.4
Listopad 13.7 9.3 8.8 -1.1
Prosinec 13.2 6.1 3.2 -5.2

Pramen: Turistická organizace Černé Hory

Teploty v letních měsících však mohou dosahovat až 38 °C.

Jadran a klima jeho přímoří ovlivňují však i vnitrozemí, kam pronikají (do Zetské roviny, do oblastmi Skadarského jezera aj.). Např. v Podgorici dosahuje v červenci průměrná teplota 26,4 °C, zatím co na pobřeží činí průměrně přes 28°C.

Oblačnost

Zmenšuje se směrem od severozápadu k jihovýchodu. Přitom průměrná roční oblačnost na severu je o 10 % vyšší než na jihu, činí 47 %. Mnohdy v létě bezoblačné jasné dny trvají bez přestávky až dva měsíce, jindy bývá v červenci a srpnu po jednom oblačném dni. Největší oblačnost bývá zjara.

Maximum vodních srážek bývá v listopadu a prosinci, minimum v červenci a srpnu. Např. v Ulcinji spadne ročně 1300 mm srážek, v Herceg-Novi 2000 mm. Letní deště bývají krátké, ale intenzívní.

Hory tyčící se nad pobřežím (především nad bokou Kotorskou, konkrétně Krivošije a Orjen) však patří k nejdeštivějším místům v Evropě - u osady Crkvice činí průměr ročních vodních srážek 5300 mm. V horách není jediný povrchový tok; srážky mizí v podzemí - v puklinách, děrách, škrapech apod.

Délka slunečního svitu

         Průměrná délka slunečního svitu v hodinách               
Měsíc Přímoří Horské oblasti
Leden 116.1 83.5
Únor 119.2 95.7
Březen 164.8 136.5
Březen 164.8 136.5
Duben 194.3 158.6
Květen 253.6 191.7
Červen 289.1 204.0
Červenec       
337.7 262.1
Srpen 312.2 245.5
Září 247.8 193.8
Řijen 247.8 159.1
Řijen 247.8 159.1
Listopad 247.8 97.2
Prosinec 247.8 74.7

Pramen: Turistická organizace Černé Hory

Na černohorském přímoří je v létě délka slunečního svitu 10,7 až 12 hodin denně. Rekordní insolace přitom dosahuje letovisko Ulcinj - 2693 hodin ročně. Vlhkost vzduchu se přitom blíží optimálním hodnotám.

Rostlinstvo

Kdysi rostly na pobřeží dubové lesy, které byly postupně vykáceny. Na jejich místě nyní převažuje makchie tvořená společenstvím stálozelených stromů a zakrslých stromů, dále frigana, to je řídký porost bylin a keřů a na výše položenýchg místech šibljak, to jsou porosty opadavých keřů a řídkých lesů.

Bohatstvím černohorského přímoří jsou jeho piniové a olivovníkové háje a mimořádně bujné středomořské rostlinstvo. Rostou tu desítky druhů palem, libanonské cedry, mimóza, kamelie, bugenvileie, vistárie, trubače, eukalypty, pitospory, jedlé kaštany aj., mnohé z nich v minulosti dovezené, které se tu výborně aklimatizovaly. Velmi dobře se místním podmínkám přizpůsobily i některé druhy jehličnatých dřevin.

Zdejší podmínky umožňují i pěstování náročných kultur v zemědělství. Zdejší olivovníky, zvláště ty pěstované v nejjižnějších částech přímoří (kolem Baru a Ulcinje) jsou proslulé kvalitou oleje; spolu s olivovníky pěstovaných na chorvatském pobřeží kolem Dubrovníku a na Elafitských ostrovech patří ke špičce v této části Středomoří.

Citrusy, které mají zvlášť velké nároky na teplotu a chráněnou polohu, nacházejí výborné podmínky především kolem města Herceg-Novi a na jihu přímoří. Pěstují se na velkých plantážích.

Z dalších středomořských kulturních plodin se tu lze setkat s fíkovníky, tabákem, mandloněmi, dalšími druhy jižního ovoce, vinnou révou aj. Využívá se půdy červenice na krasových poljích, závrtech, dolinách aj., často kolem dokola obklopených krasovou pustinou.

I území Černé Hory, včetně přímoří, pokrývaly v dávných dobách lesy s převládajícími duby a cypřiši, ale stále stoupající potřeba dřeva na stavbu lodí, na otop aj. způsobila odlesnění velkých ploch. Následná eroze půdy pak dovedla až k dnešnímu stavu.

Fauna

Fauna černohorského přímoří je různorodá a vyznačuje se velkým počtem druhů. Zvlášť bohatě je zastoupen svět hmyzu. V krasových oblastech jsou hojné ještěrky, plazi (jedovatí i nejedovatí). Ptáků v přímoří nežije mnoho, zato jich je velmi mnoho v horách, kde žijí i vzácné druhy. Turista je může vidět i pozorovat při výletech do vnitrozemských hor.

Zvláštní kapitolu tvoří bahenní ptáci na Skadarském jezeře, které je i rájem tažných ptáků. Rovněž bohatou faunu mají i další bažinaté a jezerní oblasti. V jezerech žije i početná populace žab apod.

Ryby lze dělit do tří kategorií: říční, jezerní a mořské. Všechny kategorie se vyznačují četností druhů, tak i bohatstvím výskytu.

Na přímořské pevnině žijí zajíci, tetřevi, tetřívci, orebice řecké, veverky, kuny; v některých oblastech při jižním přímoří jsou tito zástupci živočišné říše dost hojní. Specifická je horská fauna, v níž nechybějí medvědi, vlci a vysoká zvěř.

Pro pěstování domácích zvířat nejsou na pobřeží podmínky zvlášť příznivé, chovají se především osli a kozy, ale hornaté vnitrozemí vyrovnává tento pobřežní nedostatek: chovají se ovce, vepři i skot.

"Modré vlajky" na černohorských plážích v roce 2017

"Modré vlajky" na černohorských plážích v roce 2017

V Černé Hoře bylo letos oceněno "Modrou vlajkou" 24 pláží a jeden jachtařský přístav.

22.06.2017
Kulturní, zábavní a sportovní akce na černohorském pobřeží v červnu a červenci 2017

Kulturní, zábavní a sportovní akce na černohorském pobřeží v červnu a červenci 2017

V destinacích cestovního ruchu se v sezóně koná celá řada kulturních, zábavních a sportovních akcí, které tak obohacují zdejší turistickou nabídku.

14.06.2017
Černá Hora bude zastávkou světoznámé rally "Gumball 3000"

Černá Hora bude zastávkou světoznámé rally "Gumball 3000"

Pro Černou Horu je to obrovská senzace, že si organizátoři světoznámé rally luxusních automobilů Gumball 3000 vybrali přímořské letovisko Tivat jako jednu ze zastávek.

18.05.2017
Černou Horu navštívilo v loňském roce 1,8 milionů turistů

Černou Horu navštívilo v loňském roce 1,8 milionů turistů

Černou Horu navštívilo v roce 2016 rekordních 1,8 milionu turistů, což představuje v meziročním srovnání zvýšení o 6 procent.

13.04.2017
Kotor je stále oblíbenější cíl turistů

Kotor je stále oblíbenější cíl turistů

Město Kotor v boce Kotorské patří k opravdovým pokladům Černé Hory. Je to nejzachovalejší středověké město v Černé Hoře, zapsané od roku 1979 na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví organizace UNESCO.

06.04.2017
Velký úspěch černohorského propagačního filmu na festivalu v Berlíně

Velký úspěch černohorského propagačního filmu na festivalu v Berlíně

Propagační spot Národní turistické organizace Černé Hory s názvem "Montenegro - Always more to find out/Crna Gora - uvijek drugačija" (Černá Hora - vždy jiná) slavil velký úspěch filmovém festivalu "The Golden City Gate", kde mezi turistickými filmy získal druhé místo v kategorii Země (Country).

23.03.2017

Doporučujeme zájezdy

Aktuální počasí

Podgorica °C
Tivat °C
Ulcinj °C
Více informací »

Aktuální kurzy

1EUR
0 CZK
Co si pořídíte za 1 Euro?
Kopeček zmrzliny. . . . .0,70 EUR
Pivo. . . . .1,50 EUR
Káva. . . . .0,80 EUR
Destilát. . . . .1,30 EUR
Více informací »

Anketa

Jak pojedete letos do Černé Hory?