Jaderské moře, Jadran

Jaderské moře (Jadransko more), kdysi u nás nazývané převážně Adriatické či Adria, je vedlejší moře Středozemního moře. Rozkládá se mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem. Na jeho západních březích leží Itálie, na východních Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Albánie. Západní, tedy italské pobřeží Jadranu, je málo členité, bez ostrovů, s nížinným přilehlým vnitrozemím, při ústí řek je často močálovité. Východní pobřeží, tedy převážně jihoslovanské, je velmi členité, při větší části pobřeží vyniká vysokým počtem ostrovů, téměř po celé délce je jeho pobřeží hornaté. Toto východní pobřeží začíná rozsáhlým Terstským zálivem na severu a končí Otrantskou úžinou na jihu. Zasahuje tak hluboko do evropské pevniny.

Moře je dlouhé necelých 800 km, jeho průměrná šířka 180 km, jeho plocha činí přes 130000 km2. Představuje asi jednu pětinu Středozemního moře.

Severní část Jadranu je mělká, hloubka dosahuje v průměru jen kolem 23 m (v Terstském zálivu), k jihu klesá až na 1330 m (zatím neoficiální údaje uvádějí však 1590 m.

Jaderské moře představuje pokleslou část Dinárské horské soustavy. Na mořském dně se zachovaly jako důkazy horotvorných procesů zatopená údolí, krasové útvary apod.

Hladina Jadranu v průběhu věků pozvolna, ale neustále stoupá, a to o 2,5 mm za rok, což představuje např. za 800 let 2 metry. Nesporným svědectvím jsou např. zatopené pozůstatky antických osad, přístavů a jejich zařízení aj.

Pro státy, které leží na jeho pobřeží, má prvořadou důležitost lodní doprava. Vzhledem k tomu, že v současné době se téměř 80 % světové výměny zboží uskutečňuje po moři, znamená bezprostřední možnost námořní dopravy mnohonásobné snížení nákladů na přepravu zboží ve srovnání s jinými druhy přepravy. Kromě toho je lodní přeprava výhodná i z ekologického hlediska.

I když v přepravě osob jsou významnější jiné způsoby přepravy, ani v tomto směru není zanedbatelná. V ekonomice přímořských států jsou významné obrovské výletní lodě, které brázdí hladiny všech světových oceánů a moří a na Jadranu se díky přitažlivosti, kráse a bohatství kulturních památek jeho pobřeží projevuje tento trend stále výrazněji.

Na březích Jadranu vyrostly v průběhu věků, ale především v nové době důležité přístavy, a to nákladní i osobní. Jsou to především: Terst, Benátky, Koper, Rijeka, Split, Ancona, Bar, Bari, Durres.

Pro hospodářský rozvoj každé přímořské země je významná hranice pobřežního moře, to je té části moře při pobřeží, v níž mají příslušné jednotlivé země právo využívat všechno, co poskytuje moře a co ser nachází na mořském dně. Tato hranice se v případě Černé Hory nachází 18,5 km západně od pobřeží (u těch zemí, které mají ostrovy, jako třeba Chorvatsko je to 18,5 km západně od pomyslné čáry, která spojuje vnější pobřeží ostrovů).

Ale ještě jedna část moře znamená mnohdy pro přímořské země velmi důležitou oblast. Je jí tzv. šelfový nebo též epikontinentální pás za hranicí 18,5 km od pobřeží či ostrovů, který je široký 200 m. V této části moře má každý příslušný přímořský stát právo provádět podmořský průzkum a využívat zjištěné přírodní bohatství. Svůj velký praktický dopad to má především při průzkumech mořského dna podmořskými vrty a zkoumání potencionálních nalezišť ropy a zemního plynu. Že ani Jadran není v tomto směru bez případných šancí v budoucnosti svědčí již objevená, ale neexploatovaná naleziště ropy a zemního plynu.

Zanedbatelný však není ani v dnešní době mořský rybolov. V Jadranu žije jako jeho stálí obyvatelé na 100 druhů ryb, kolem 280 druhů sem táhne v určitých obdobích. Kromě ryb se loví i další mořští živočichové.

Jak ukazuje skutečnost posledních desítek let, neustále stoupá význam Jaderského moře zejména v oblasti cestovního ruchu. A právě Černá Hora, jejíž cestovní ruch představuje mimořádný podíl na hrubém domácím produktu státu, je toho nesporným důkazem. Cestovní ruch je velmi důležitou položkou v devizovém hospodářství republiky a nezanedbatelně se podílí na zaměstnanosti obyvatelstva Černé Hory.

A ještě k názvu Jaderské moře. Ten je etruského původu: Etruskové je nazývali Hatriatickým či Hadriatickým, podle své osady Hatria, která se nacházela v blízkosti dnešních Benátek. Tento název byl později latinizována Atrii či Adrii. Pro Řeky byl Jadran Adriatike thalassa, pro Římany Mare Adriaticum. Název Adria je dodnes obvyklý v mnoha jazycích, např. v italštině, němčině a dalších.

Ale u některých národů měl Jadran v minulosti úplně jiná jména, alespoň v některých údobích. Římané např. kromě již uvedeného jména používali i název Mare Superum, pro Benátčany byl v době jejich slávy prostě Benátským zálivem, pro některé středověké chorvatské krále byl Jadran Mare Nostrum, tedy Naše moře.

Zeměpisná charakteristika

Jižní část Jadranu, včetně části při černohorském pobřeží, jihovýchodně od Palagružského prahu, představuje jeho hlubší část. Mořské dno tu dost rychle klesá v tzv. Jihojadranskou kotlinu. Ta je dlouhá přibližně 300 km a široká až 80 km. Zde je také Jadran nejhlubší, dosahuje cca 1330 m, a to v místech vzdálených jihozápadně od města Herceg-Novi. Od Jihodalmatské kotlivy se pak mořské dno postupně zdvihá a Jadran přechází v Otrantskou úžinu. Ta spojuje Jaderské moře s mořem Jónským.

Mořské proudy

Mořské proudy v Jadranu jsou součástí systému středomořských proudů. Pod vlivem zemské rotace se mořské proudy pohybují proti směru hodinových ručiček. Jejich průměrná rychlost je 7 km za den, ale v jednotlivých úsecích jsou značné rozdíly. Největší rychlostí se pohybují mořské proudy mezi bokou Kotorskou a ostrovem Vis, to je 13 km za den. Směrem k severu, tedy v chorvatské části Jadranu jsou proudy pomalejší.

Zajímavé je, žer nejrychlejší je proudění v zimě, a to díky jižním větrům. Nejpomalejší jsou proudy na podzim.

Průhlednost

Průhlednost mořské mody, která závisí na množství suspendovaných částí, na vypařování, úhlu dopadu slunečních paprsků, salinitě, oblačnosti a dalších činitelích, se v jednotlivých částech Jadranu značně liší. Největší průhlednost byla zjištěna nad Jihojadranskou kotlinou, na otevřeném moři, kde dosahuje 56 m. Mezi městy Herceg-Novi a Ulcinj se na otevřeném moři pohybuje kolem 50 m. Směrem k severu klesá, značně nižší je při ústí řek, u velkých měst a tam, kde se vyskytují podmořské sladkovodní prameny vrulje (tam klesá až na pouhé 2 m).

Salinita

Největší slanost byla zjištěna v Jadranu v Jihodalmatské kotlině - 38,9 promile, a to v hloubce 130 m. V boce Kotorské bylo zaznamenáno 38,7 promile, průměr v Jadranu je 38 promile. Obecně lze říci, že je salinita vyšší v jižní části Jadranu než v severní, kde se pohybuje mezi 20 až 30 promile.

Salinita se liší i v jednotlivých ročních obdobích. Největší je koncem srpna a začátkem září, minimum je na jaře a koncem podzimu.

Teplota vod Jadranu

Průměrná teplota jižního Jadranu se v létě pohybuje mezi 24 až 25 °C. Nejteplejší je v srpnu, ale nadprůměrná teplota se drží až do září. V dubnu, květnu a říjnu dosahuje teplota moře 21 °C.

Průměrná teplota moře
Měsíc Voda °C
  Únor 12.5
  Březen 13.9
  Duben 16.1
  Květen 20.4
  Červen 23.7
  Červenec 24.4
  Srpen 25.1
  Září 23.8
  Řijen 21.3
  Listopad 18.2
  Prosinec 14.8
Pramen: Turistická organizace Černé Hory

Příliv a odliv

Při černohorském pobřeží Jadranu je menší rozdíl mezi přílivem a odlivem než na severním Jadranu. Zatímco při černohorském pobřeží je tento rozdíl menší než 30 cm, např. při západoistrijském pobřeží dosahuje až 80 cm.

Podmořské sladkovodní prameny

Tyto prameny, kterým se místně říká vrulje a v sousedním Chorvatsku se na některých místech vyskytují ve velkém počtu, např. Pod pohořím Učka, pod Velebitem, Biokovem aj., je jich na černohorském pobřeží poskrovnu. Je možné se s nimi setkat v boce Kotorské a na několika málo dalších místech.

Čistota Jadranu

Výhodou černohorského pobřeží v tomto směru je skutečnost, že zde nejsou ani větší průmyslové podniky, hlavní znečišťovatel moře. A nejsou tu ani velká města, která mají jinde záporný vliv na čistotu okolního moře. Zvýšení počtu turistických zařízení, u nichž je částečně již při výstavbě řešena likvidace odpadu, neovlivňuje zatím negativně čistotu mořské vody v místě. Do Jadranu ústí jen jedna řeka, která ze svého krátkého toku znečištění nepřináší. Je tedy čistota vody v Jadranu zatím velmi uspokojivá.

V sezóně se pravidelně sleduje i kvalita a čistota mořské vody. Od 1. června do 30. září se každých 14 dní odebírají na 85 kontrolních místech vzorky vody, analizují se a výsledky měření jsou zveřejňovány v médiích a na stránkách organizace Morsko dobro, česky Mořský majetek (www.morskodobro.com).

Větry na jižním Jadranu

Nejcharakterističtějšími větry jsou bura, jugo a maestral. Bura vane ze severovýchodního směru, především v pozdních podzimních měsících a je to studený nárazový vítr a způsobuje vysoké vlnobití. Jugo, zvaný též široko, je nejčastější na podzim, v zimě a zjara a přináší déšť. Na pevnině nebývá příliš silný, ale na otevřeném moři vytváří veliké až šestimetrové vlny. Maestral vane ze západu a z jihozápadu, tedy z moře. Je to svěží příjemný vítr, neboť přináší osvěžení v letních vedrech v nejteplejších hodinách. Jeho největší intenzita je 10 m/s. Nejčastěji začíná foukat mezi 14 až 15 hodinou - je to vysloveně denní vítr. Právě vliv maestralu přispívá k tomu, že na černohorském pobřeží jsou vedra dobře snesitelná. Je to nejdůležitější místní vítr, nejčastější koncem jara a v létě, kdy vane prakticky každý den. Má velký význam i pro provozování některých vodních sportů, např. windsurfingu a jachtingu. Nevera je vítr s krátkými prudkými bouřkami bez stálého směru, který přináší vítané ochlazení. Je velmi silný, ale trvá krátce.

Aktuality: Černohorské pláže v roce 2012 a Mapa černohorských pláží.

Kulturní, zábavní a sportovní akce na černohorském pobřeží v srpnu 2014

Kulturní, zábavní a sportovní akce na černohorském pobřeží v srpnu 2014

V destinacích cestovního ruchu se v sezóně koná celá řada kulturních, zábavních a sportovních akcí, které tak obohacují zdejší turistickou nabídku. K tradičním festivalům, lidovým slavnostem, divadelním představením, koncertům vážné i estrádní populární v poslední době přibyly i moderní hudební festivaly různých žánrů, od reggae, jazzu, rocku až po elektronickou hudbu v podání místních i zahraničních DJ´s.

21.07.2014
Festival Exit se stěhuje do Budvy, kde začíná jeho přímořská část - Sea Dance Festival

Festival Exit se stěhuje do Budvy, kde začíná jeho přímořská část - Sea Dance Festival

Patnáctý ročník festivalu Exit, jednoho z největších evropských hudebních festivalů, který proběhl minulý týden v Petrovaradínské pevnosti v srbském Novém Sadě, má letos i svou "přímořskou" součást - Sea Dance Festival v černohorské Budvě.

14.07.2014
"After beach parties" na dvaceti černohorských plážích

"After beach parties" na dvaceti černohorských plážích

Již popáté organizuje Turistická organizace Černé Hory ve spolupráci s agenturou Montenegro Event Agency zábavní letní festival "After beach parties" na dvaceti černohorských plážích.

07.07.2014
Kulturní, zábavní a sportovní akce na černohorském pobřeží v červnu a červenci 2014

Kulturní, zábavní a sportovní akce na černohorském pobřeží v červnu a červenci 2014

V destinacích cestovního ruchu se v sezóně koná celá řada kulturních, zábavních a sportovních akcí, které tak obohacují zdejší turistickou nabídku. K tradičním festivalům, lidovým slavnostem, divadelním představením, koncertům vážné i estrádní populární v poslední době přibyly i moderní hudební festivaly různých žánrů, od reggae, jazzu, rocku až po elektronickou hudbu v podání místních i zahraničních DJ´s.

18.06.2014
"Modré vlajky" pro černohorské pláže v roce 2014

"Modré vlajky" pro černohorské pláže v roce 2014

Mezinárodní ocenění "Modrá vlajka" (Plava zastava) se uděluje za vysoký standard ochrany přírody, čistotu moře a pláží, kvalitní sanitární a bezpečnostní podmínky na plážích. Akci modrých vlajek zaštiťuje a zajišťuje mezinárodní nezávislá nadace The Foundation for Enviromental Education - FEE (Nadace pro ekologickou výchovu) se sídlem v Kodani.

12.06.2014
Módní přehlídka Vivienne Westwood v Budvě

Módní přehlídka Vivienne Westwood v Budvě

Legendární britská návrhářka Vivienne Westwood představí v Budvě svoji kolekci jaro/léto 2014, která je součástí iniciativy "Climate Revolution". Přehlídka s názvem "Everything is conected" se bude konat 31. května ve 20.30 hod. na otevřeném prostranství před hradbami starého města.

21.05.2014

Doporučujeme zájezdy


Aktuální počasí

Podgorica °C
Tivat °C
Ulcinj °C
Více informací »

Aktuální kurzy

1EUR
0 CZK
Co si pořídíte za 1 Euro?
Kopeček zmrzliny. . . . .0,70 EUR
Pivo. . . . .1,50 EUR
Káva. . . . .0,80 EUR
Destilát. . . . .1,30 EUR
Více informací »

Anketa

Jak pojedete letos do Černé Hory?