O Černé hoře

Republika Černá Hora (Republika Crna Gora) je od 3. června 2006 nezávislý a samostatný stát (viz aktualita: Samostatnost Černé Hory).  

Název "Černá Hora" vznikl pravděpodobně podle toho, že země obývaná ve středověku Černohorci, byla pokryta hustými "černými" lesy. Jsou však i jiné hypotézy: Turci prý nazývali zdejší kraje "zemí černých mužů", to je černovlasých, zarostlých, ošlehaných větrem a opálených slunce, kteří jim naháněli hrůzu.

Nachází se na jihozápadě Balkánského poloostrova a na jižním pobřeží Jaderského moře.

Hraničí s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Albánií, mořskou hranici má s Chorvatskem, Itálií a Albánií.

Rozkládá se na ploše 13812 km2.

Obyvatelstvo

Černá Hora má 662000 obyvatel, z toho Černohorců je 62 %, Srbů 10 %, Albánců 6,6 %, Muslimů (při posledním sčítání se takto deklarovali) 14,6 %, Chorvatů 1 %. Ostatní národnosti tvoří zbytek.

Černohorci jsou převážně pravoslavného vyznání - 65 %, katolíků je 9 %, islám vyznává 19 % a zbývající počet je buď bez vyznání nebo jiného vyznání.

Průměrná hustota obyvatelstva je přes 42 obyvatel na 1 km2. Přes 50 % obyvatelstva gravituje k pobřeží, jejich počet stále stoupá. Černá Hora je administrativně rozdělena do 10 žup a do 21 menších obecních celků (občin).

Počty obyvatel u jednotlivých měst a letovisek jsou uváděny za celou občinu.

Úředním jazykem je černohorština, která se píše buď cyrilicí nebo latinkou.

Hlavní město

Hlavním a největším městem, správním a ekonomickým střediskem republiky je Podgorica. Za socialistické Jugoslávie se jmenovala Titograd, ještě předtím Podgorica. Má 120000 obyvatel.

Historickým a kulturním centrem Černé Hory je Cetinje.

Státní zřízení

Dne 21. května 2006 proběhlo v Černé Hoře referendum, ve kterém se Černohorci vyslovili pro samostatnost své země, tedy pro opuštění společného svazku se Srbskem. Parlament Černé Hory pak na svém mimořádném zasedání dne 3. června ratifikoval výsledky referenda a přijal Usnesení o vyhlášení nezávislosti Republiky Černá Hora a Deklaraci nezávislé Republiky Černá Hora (Republika Crna Gora). Černá Hora je nezávislý a svrchovaný stát republikového státního zřízení. Podle ústavy přijaté v roce 2007 je občanskou, demokratickou, ekologickou a sociální zemí.

Státní svátky

V současné době jsou v Černé Hoře vyhlášeny tyto státní svátky (vyhlášené v roce 2007):

• 13. červenec - Dan državnosti - Den státnost (státní svátek Republiky Černá Hora)
• 21. květen - Dan nezavisnosti - Den nezávislosti

Další svátky:

• 1. leden - Nový rok - Nova godina
• 1. květen - Svátek práce - Praznik rada

"Státní svátek" i "Další svátek" předstvuje vždy dva sváteční dny, kdy se nepracuje. Pokud svátek připadne na neděli, nepracuje se dva následující dny. Připadne-li druhý sváteční den na neděli, nepracuje se následující den.

Náboženské svátky

Náboženské svátky jsou vesměs pohyblivé. Jsou to:

• pravoslavné: Vánoce (Božić, 3 dny), Velký pátek (Veliki petak), Velikonoce (Vaskrs, druhý den)
• římsko-katolické: Vánoce (Božić, 3 dny), Velký pátek (Veliki petak), Velikonoce (Uskrs, druhý den), Všech svatých (Svi sveti)
• muslimské: Ramazanski bajram (3 dny) a Kurbanski bajram (3 dny)
• židovské: Pasha (2 dny) a Jom Kipur (2 dny)

Světové kulturní a přírodní dědictví Černé Hory zapsané v seznamu organizace UNESCO

• Historické jádro města Kotor v boce Kotorské , Risanský a Kotorský záliv.
• Pohoří Durmitor a kaňon řeky Tary

Měna

Podle rozhodnutí černohorských státních orgánů je od 1.1.2002 jednotkou černohorské měny 1 euro = 100 centů. Mince jsou po 1, 2, 5, 10,20 a 50 centů a 1 a 2 eura, bankovky po 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 eur. Směnu jiné zahraniční měny, např. dolaru, franku, libry aj. provádějí banky a směnárny. České koruny se oficiálně nesměňují.

Cizinci mohou do Černé Hory dovézt neomezené množství valut. Pokud však jejich výše překračuje hodnotu 2000 eur, je třeba je při vstupu na území Černé Hory přihlásit černohorským celním orgánům a požadovat od nich písemné potvrzení o deklaraci. Jinak hrozí při výstupu z Černé Hory možnost zabavení nadměrně držených valut; do 2000 eur je vývoz tolerován.

Směnu valut provádějí banky, pošty, hotely a směnárny; pošty a většina bank bez poplatků (o tom, zda skutečně bude provedena směna bez poplatku je však třeba se informovat před jejím provedením). Větší banky v Černé Hoře jsou: Atlas Mont, Crnogorska komercijalna, Euromarket, Podgorička, Hipotekarna. Centrální banka je Centralna banka Crne Gore.

I v Černé Hoře se může platit mezinárodními platebními kartami: Eurocard, Mastercard, Visa, Diners, American Express a některými dalšími. Mnohdy je to však velmi obtížné. Příslušné černohorské orgány doporučují dát si při použití karty pozor na opakované protažení karty strojkem.

Pracovní doba bank je ve všední den od 8 do 20 hod., v sobotu od 8 do 13 hod. V neděli je zavřeno.

Je výhodné vzít si sebou do Černé Hory drobné v eurech, a to jak v mincích, tak i v bankovkách menších hodnot.

Černohorské pasové a vízové předpisy

Cestovním dokladem pro vstup českého občana do Černé Hory je platný cestovní průkaz. Ohledně doby platnosti cestovního pasu MZV ČR upozorňuje, že byly zaznamenány případy, kdy černohorské hraniční orgány požadovaly, aby platnost cestovního pasu cizince překračovala minimálně o 90 dní datum vstupu do Černé Hory. Přestože nezletilé děti ve věku do 15 let mohou být podle českého právního řádu zapsány do pasu svých rodičů a takto mohou cestovat i na území Černé Hory, z praktických důvodů MZV ČR doporučuje, aby byly všechny cestující osoby včetně dětí vybaveny vlastním platným cestovním pasem, což mohou také některé hraniční orgány vyžadovat.

Od 15.6.2004 mohou podle rozhodnutí černohorských orgánů cestovat občané České republiky do Černé Hory i na občanský průkaz (OP - typ karta, zalitý ve fólii, se strojově čitelnou zónou); v tom případě však lze v Černé Hoře pobývat maximální 30 dnů. Toto rozhodnutí platí pouze na území Černé Hory. České zastupitelské orgány však důrazně upozorňují, že jde o jednostranné opatření jiné strany a Česká republika nemůže nést odpovědnost za aplikaci tohoto jednostranného opatření, popřípadě za komplikace, které by mohly vzniknout při vstupu nebo pobytu na černohorském území. Pouze český OP nelze použít při letecké cestě do Černé Hory. Proto nadále doporučují vzít si na cestu do Černé Hory platný cestovní pas ČR. Cestovní pas je zapotřebí k cestám do sousedního Srbska, Bosny a Hercegoviny a Albánie.

Na území Černé Hory je občanům ČR umožněn vstup a pobyt do 90 dnů bez víza pouze s platným cestovním dokladem, pokud se jedná o cesty za nevýdělečným účelem či v případech tranzitu. V případě pobytu za účelem výdělečné činnosti či studia je nutno požádat o vízum srbskočernohorské velvyslanectví v Praze.

Ekologický poplatek při vstupu do Černé Hory

Od 15.6.2008 je v Černé Hoře zaveden ekologický poplatek, tzv. eko-taxa (eko-naknada či eko-taksa), který musí platit domácí i zahraniční fyzické a právnické osoby za použití motorových vozidel. Zahraniční návštěvníci jej platí na hranicích při vstupu do Černé Hory.

Výše poplatku je závislá na typu vozidla, v rozpětí od 10 do 150 eur:

• 10 eur - za motorová vozidla pro přepravu osob, která mají kromě sedadla řidiče maximálně 8 sedadel,
• 30 eur - za motorová vozidla pro přepravu osob, která mají kromě sedadla řidiče více než 8 sedadel a jejichž maximální povolená hmotnost nepřekračuje 5 tun,
• 50 eur - za motorová vozidla pro přepravu osob , která mají kromě sedadla řidiče více než 8 sedadel a jejichž maximální povolená hmotnost je vyšší než 5 tun,
• 150 eur - za nákladní vozidla a kamiony.

Po zaplacení eko-taxy obdrží majitel vozidla nálepku (tzv. vinětu) na vozidlo, která slouží jako doklad o zaplacení. Má platnost 1 rok. Kontrolou vinět je pověřena policie.

Informace: www.ecotax-montenegro.gov.me

Přihlašovací povinnost

Cizinec musí do 24 hodin ohlásit svůj pobyt na místně příslušném oddělení policie. Potvrzení o přihlášení k pobytu vyžadují hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země.

Při ubytování v hotelu, kempu i v soukromí plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Potvrzení o přihlášení má stále u sebe návštěvník Černé Hory. Odhlášení probíhá při výstupu ze země.

Nocování mimo ubytovací zařízení, a tedy i ve volné přírodě, je zakázáno.

Hraniční přechody

Silniční hraniční přechody:

• S Chorvatskem: Sutorina (Debeli brijeg) / Karasovići (na trase Herceg-Novi - Dubrovnik), Njivice / Vitaljina (na trase Herceg-Novi - Dubrovnik).
• S Bosnou a Hercegovinou: Sitnica / Zupci (na trase Herceg-Novi - Trebinje), Šula /Vititina (na trase Pljevlja - Foča), Sćepan Polje / Hum (na trase Plužine - Foča), Ilijino Brdo / Klobuk (na trase Nikšić - Trebinje).
• S Albánií: Božaj / Hani i Hotit (na trase Podgorica - Skadar), Sukobin / Muričani (na trase Ulcinj - Skadar).

Námořní mezinárodní hraniční přechody:

• Bar,
• Kotor (Zelenika),
• Herceg-Novi (Zelenika),
• Budva (v sezóně).

Černohorské celní předpisy

Podle nových předpisů z roku 2008 platí pro turisty zákaz dovážení potravin do Černé Hory. Výjimkou z tohoto zákazu jsou pouze následující potraviny určené pro konzumaci po cestě:

• dětská a diabetická strava
• čerstvé ovoce a zelenina (kromě brambor) celkové váhy max. 5 kg
• sušené ovoce, zelenina a houby, káva, kakao, koření a čaje celkové váhy max. 1 kg
• alkoholické nápoje celkového objemu max. 1 l
• jiné nápoje celkového objemu max. 2 l
• voda v lahvích max. 5 l

Zákon o nezávadnosti potravin (Zákon o bezbjednosti hrane), který je v platnosti od 15.6.2008, omezuje dovoz potravin a nápojů v cestovním styku. Vyhláška, která byla na základě tohoto zákona vydána a je na viditelných místech umístěna na všech černohorských hraničních přechodech, stanoví přesně, jaká množství a jakých potravin smějí návštěvníci dovážet, jak musejí být povolené potraviny ošetřeny a zabaleny. Výrobky musejí být zabaleny v neporušeném originálním obalu s povinnou deklarací výrobce (tzn. etiketou). Orgány na těchto přechodech (celníci, zdravotní a veterinární inspekce) podávají všechny další informace.

Tak např. mohou mít návštěvníci ve svých zavazadlech sušené ovoce, sušenou zeleninu, sušené houby, čaje, kávu, různé přísady do jídel, a to vše dohromady o hmotnosti do 1 kg . Dále mohou vézt jeden litr alkoholických nápojů, dva litry dalších nápojů a 5 litrů balené vody. Všechny tyto povolené výrobky musejí být zabaleny v originálním balení s etiketou výrobce.

Každý návštěvník může dovézt určité další potraviny, které nevyžadují zvláštní teplotní režim uchovávání a jsou určeny pro spotřebu dovážející osoby. Tyto potraviny, které musejí být rovněž v originálním balení s etiketou, nesmějí celkem překročit hmotnost 1 kilogramu. Jedná se např. o sendviče, sušenky, keksy apod.

Výjimku tvoří pouze malá množství potravin určená na okamžitou spotřebu cestou od hranic do cílového místa.

Je povoleno dovážet potraviny pro dětskou výživu a dietní potraviny, jsou-li používány ze zdravotního důvodu a nevyžadují zvláštní způsob uchovávání. Opět musejí být zabaleny v originálním balení s etiketou výrobce a obal musí být neporušený, s výjimkou případů, kdy je potravina právě konzumována.

Doporučuje se ve vlastním zájmu deklarovat při vstupu do země cennější předměty, jako např. cenné kamery, fotoaparáty, osobní šperky, potápěčské vybavení aj. U lodí a jachet je vyžadován doklad o vlastnictví nebo o zapůjčení plavidla. Rovněž při vjezdu autem, jehož řidič není majitelem auta, je třeba buď řádně ověřená plná moc nebo smlouva o pronájmu plavidla.

Povinná směna valut se nevyžaduje.

Na hranicích Černé Hory není většinou vyžadováno prokázat dostatek devizových prostředků na pobyt.

Do Černé Hory je zakázáno dovážet zbraně, střelivo, drogy a některé další komodity.