Vinařství v Černé Hoře

Datum zveřejnění : 12.11.2010

Není moc známo, že Černá Hora Hora je prastarou zemí vinné révy a jejího zpracování na ušlechtilý nápoj – víno. Přitom původní zdejší obyvatelé, Ilyrové, byli prokazatelně velmi dobrými vinaři již více než tisíc let před naším letopočtem. V době největšího rozmachu ilyrské říše na dnešním území Černé Hory, za ilyrských králů, mělo zdejší víno velmi dobrou pověst a bylo vysoce ceněno. Však také Teuta (3. stol. př. n. l.), když po vítězných bitvách chtěla projevit svou přízeň některému ze svých nejúspěšnějších velitelů, darovala mu vedle své přízně a polibků i džbány zdejšího vína. Po pádu Teuty, když Římané ovládli zdejší prostor, vzkřísili brzy zdejšími válkami zanedbané vinohrady a vyváželi zdejší víno i do zámořských zemí. Podle tradice byl velký římský císař Marcus Aurelius přesvědčen, že víno z okolí Skadarského jezera, tedy z černohorských končin, prodlužuje život, zabraňuje stárnutí a hojí rány na těle i na duši.

Zdejší římská Dioclea, pozdější Duklja, neodolala v 6. a 7. století nájezdům Avarů a Slovanů. Právě ti druzí se zde pak usadili a vrátili postupně zdejšímu vínu jeho někdejší pověst. První písemnou zmínkou o místních vinohradech je odkaz velkého černohorského vládce Ivana Crnojeviće z druhé poloviny 15. století. Ten ve své poslední vůli daroval vinohrady v povodí řeky Crmnice Cetinjskému klášteru. Byly to nejlepší vinohrady v zemi.

Neustálé boje s Turky od konce 15. století znamenaly mj. i stagnaci vinařství a zanedbání stávajících vinohradů, a to na řadu století. Teprve konec 19. století a vláda knížete (později krále) Nikoly přinesly oživení – byla založena Knížecí černohorská zemědělská škola a ve Virpazaru Crmnické vinařské družstvo. Crmnická vína si začala získávat cestu dokonce i na evropské královské dvory. V roce 1907 získalo zdejší víno první zlatou medaili na Světové výstavě v Londýně. Ale další pohnutá desetiletí, včetně dvou válek nepřála pozitivnímu vývoji a přinesla dlouhodobou stagnaci.

Změna přišla až v 60. letech 20. století se založením velkého zemědělského kombinátu, který spojil zemědělské plochy a kapacity v oblasti dnešní Podgorice, Danilovgradu a Virpazaru. Jeho součástí se stal i podnik "Plantaže", jenž se ukázal být nositelem a hybnou silou rozvoje moderního vinohradnictví a vinařství v Černé Hoře. V současné době je největším vinařským podnikem v balkánském regionu. Na 2 000 hektarech vinohradů ročně sklízí 20 milionů kilogramů hroznů, z nichž vyrábí známá kvalitní vína, která získala četná mezinárodní ocenění (podrobněji v aktualitě: Velký úspěch černohorského vína Vranac ve Vídni). Mezi víny patří první místo vínu vranac, které se stalo černohorskou značkou. Vranac se vyznačuje větším obsahem alkoholu, plností a specifickým buketem. Je to typické jižní víno.

Podnik "Plantaže" hospodaří v širší oblasti Skadarského jezera, které je nejcennější vinařskou lokalitou v Černé Hoře. Severně od jezera se nachází tzv. Ćemovské polje (Ćemovsko polje), podle některých odborníků největší a nejlepší vinohrad v Evropě, kde ploše 2 310 hektarů roste 11 milionů keřů vinné révy. V době vegetace, tedy po osm měsíců zde svítí slunce 10 až 12 hodin denně. Téměř 95 % vinné révy se sklízí ručně a na vinobraní se podílí na dva tisíce pracovníků. Od Jadranského moře je vzdáleno 30 kilometrů.

Vranac je autochtónní černohorskou červenou odrůdou, z bílých vín je pak krstač. Vranac se vyznačuje malými, modročervenými, velmi chutnými sladkými bobulemi. Sklízí se obvykle poslední týden v srpnu nebo první týden v září. Krstač má bobule střední velkosti, elipsovité, zelenožluté barvy. Sklízí se obyčejně v prvním týdnu září. Nejvíce je zastoupen v okolí Podgorice. Kromě těchto dvou autochtónních odrůd pěstují se i světově proslulé odrůdy cabernet, merlot, sauvignon, chardonnay a další.

Podniku Plantaže patří největší černohorský vinný sklep, "Šipčanik", jehož plocha je téměř 7 000 čtverečných metrů. Svými parametry má ideální podmínky pro uchovávání vína – v hloubce 30 metrů pod povrchem je teplota 17 až 19 stupňů a, vlhkost vzduchu 70 až 80 procent. V dřevěných sudech a lahvích tu může zrát až dva miliony litrů vína. Do své dnešní podoby byl upraven a otevřen až v roce 2007. Odtud pocházejí i tržní odrůdy chardonnay barrique a vranac barrique, Crnogorska oka a Premijer. V rámci tohoto sklepa se nalézá vinotéka s 28 tisíci lahvemi vín starých až deset let, degustační sál pro ochutnávky a prodejna vín.

V dalších dvou sklepích na Ćemovském polji se zpracovává vinná réva na víno a rakiji. Novější je sklep "Ćemovsko polje" (z roku 1979) je vybaven nejmodernějším zařízením ze všech černohorských sklepů. Stojí v bezprostřední blízkosti vinohradů. Nejmenší vinný sklep podniku Plantaže, "Lješko polje", je nejstarší sklep a strážce vinařských tradic oblasti.

Podnik Plantaže nabízí milovníkům dobrého vína výlet po tzv. Vinné stezce (Vinski put), zahrnující všechny významné vinné sklepy. Sklepy jsou vybaveny místnostmi pro ochutnávky, sklep Šipčanik navíc prodejnou vína a suvenýrů za výhodných podmínek. Pro návštěvníky je nejzajímavější sklep Lješko polje. Nabídku vín ve sklepích doplňuje i nabídka zdejší rakije, vínovice. Na vinné stezce mohou návštěvníci zavítat do několika restaurací a pochutnat si místních specialitách.

Zdroj informací:

deník Pobjeda (www.pobjeda.me)
Plantaže (www.plantaze.com)

Poslat

Poslat

Černohorská specialita – njegušský pršut

Dříve bylo možno ochutnat pršut jen v jihoslovanských zemích v jadranském přímoří nebo v Itálii, kde je domovem, ale dnes již je tato specialita běžná i na pultech v České republice. V každém regionu v těchto oblastech se však pršut vyrábí způsobem pro něj typickým.

12.12.2011