Pohoří Prokletije – pátý černohorský národní park

Datum zveřejnění : 19.05.2011

Pohoří Prokletije bylo sice v srpnu 2009 vyhlášeno Zákonem o národních parcích (Zakon o nacionalnim parkovima) pátým černohorským národním parkem, ale ve skutečnosti jako park nefunguje. Nebyl dosud vytvořen příslušný orgán, tedy Správa národního parku, který má park spravovat a vypracovat systém jeho kontroly a ochrany, takže národní park jakoby nebyl. Příslušné orgány doufají, že v první polovině roku 2011 dojde k usnesení parlamentu (Skupština) v tomto směru a Národní park Prokletije začne konečně fungovat a plnit své úkoly.

Hlavním důvodem vyhlášení národního parku v pohoří Prokletije je ochrana různorodosti tamní přírody, především flóry, která v tomto směru patří k nejbohatším horským oblastem v celém dinárském systému a na Balkánském poloostrově. První iniciativa udělit tomuto nejdivočejšímu, nejméně probádanému a nejspletitějšímu černohorskému pohoří status národního parku pochází ze 70. let minulého století.

Celková rozloha tohoto nového národní parku činí 16 630 hektarů. Nachází se na teritoriu obcí a občin Plav, Rožaje, Podgorica, Andrijevica a Berane. Jeho součástí jsou dvě přírodní rezervace o celkové rozloze 1 052 hektarů, a to Hridské jezero (Hridsko jezero, též Ridsko jezero) a Volušnica. Mimo hranice národního parku se nachází další přírodní rezervace, pohoří Visitor (1 618 hektarů).

Pohoří Prokletije, které bývají nazývány "Balkánské Alpy", je rozloženo mezi Dinárskou soustavou a Šarplaninou. Jeho větší část leží na půdě Albánie, menší na území Černé Hory a Kosova. Typické pro ně je, že netvoří souvislý hřeben, nýbrž jednotlivé skupiny samostatných masívů. Nejvyšší vrcholky Prokletijí se nacházejí v jihozápadní části hraničící s Albánií. Na černohorském území horstva jsou to Kolac/Maja Kolata (se svými dvěma vrcholy: Zla Kolata - 2534 m a Dobra Kolata - 2528 m) a Rosni vrh/Maja Rosit (2524 m), které jsou současně nejvyššími horami Černé Hory. Nejvyšší vrchol celého pohoří, Jezerski vrh/Maja Jezerce (2694 m) se nachází na albánském území. Speleologickou hodnotu mají četné jeskyně, z nichž je nejpozoruhodnější Bezejmenná jeskyně (Bezimena pećina).

Je to pohoří, které je mimořádně zajímavé po stránce geologické, geomorfologické a hydrografické. Oblast horského masívu vyniká mimořádným bohatstvím vod. Z tohoto hlediska jsou mimořádně zajímavá zdejší jezera, především Plavské (Plavsko jezero), Hridské a Visitorské. Plavské jezero je největším jezerem ledovcového původu na Balkánském poloostrově. Obzvlášť zajímavý je mohutný vodopád říčky Skakavac (též Skakavica), která vytéká z ledovcového Oka Skakavice, přičemž vodopád je vlastně ponorem říčky do hlubinného podzemí, nebo vyvěračka Alipašini izvori v kopci Vezirova brada u Gusinje.

Oblast má díky svým přírodním i estetickým hodnotám velké rozvojové a turistické možnosti. Variabilita krajiny a přírodních podmínek umožňuje různé formy sportovní a rekreační činnosti – horolezectví, vysokohorskou turistiku, rybolov, kayaking, rafting, lyžování aj. (sníh tu bývá 90 až 210 dní v roce). Turisticky atraktivní jsou i zdejší kulturně historické památky. Hlavními středisky oblasti jsou městečka Plav a Gusinje. Obě jsou pozoruhodné hlavně svým orientálním charakterem (mešity, opevněné obytné domy a věže a další architektura typická pro sídla obývaná hlavně muslimy – muslimové tvoří převážnou část zdejšího obyvatelstva).

Pět černohorských národních parků (viz. Ochrana přírody), tedy Durmitor, Biogradska gora, Lovćen, Skadarské jezero a Prokletije, nyní zaujímá desetinu celého území Černé Hory.

Více informací o NP Prokletije najdete v časopisu "Nacionalni parkovi Crne Gore": www.montenegro.travel (pdf).

Zdroj informací:
Turistička organizacija Crne Gore (www.montenegro.travel)
deník Pobjeda (www.pobjeda.co.me)

Poslat

Do Kolašinu za přírodními krásami a domácími sýry

Městečko Kolašin nacházející se v nadmořské výšce téměř 1 000 metrů nad mořem, v srdci Černé Hory a obklopené horskými pásmy dosahujícími až 2 500 metrů, je odedávna vyhledáváno milovníky horských túr a horolezeckých výstupů, jako ideální základna a východisko v létě i v zimě.

17.01.2012

Webová prezentace národních parků Černé Hory získala významné ocenění

iž popáté se koncem listopadu v Bělehradu konal největší regionální internetový festival s názvem Web Fest.Me, jehož cílem je popularizace internetu a ocenění nejlepších internetových projektů.

27.12.2011

Buljarica, krásná pláž i významné chráněné území na Budvanské riviéře

Zátoka Buljarica se rozkládá 2 kilometry jihovýchodně od letoviska Petrovac. Je to největší pláž této riviéry – je dlouhá 2 250 metrů a zaujímá plochu 60 000 m2. Je složena místy z nejjemnějšího písky, místy z oblázků. Zázemí Buljarice tvoří pohoří Paštrovska gora, které zdejší oblast odděluje od oblasti Skadarského jezera

15.09.2011