Kotorské letní slavnosti
Datum zveřejnění : 17.07.2007
K nejstarším letním slavnostem, které se každoročně pořádají v městečkách na pobřeží Kotorského zálivu (viz boka Kotorská) patří tzv. Fašinada. Je to tradiční svátek městečka Perastu (viz Kotor - Výlety), který se letos bude slavit již více než pětistopadesáté. Je
spojen se středověkou legendou, podle níž dva perastští rybáři, bratři
Mortešićové, lovili ryby 22. července 1452 u útesu, kterému se říkalo
"škrpjel" (tj. útes). A na tomto útesu se zachytila ikona Matky Boží s
Ježíškem. Kde se vzala, rybáři nevěděli. Když se jeden z bratří, který
byl těžce nemocen, dotkl rukou ikony, pocítil, jak z jeho těla odchází
nemoc a zaplavuje jej nepoznané blaho a klid. Od té doby se zbožní
obyvatelé Perastu modlili k nalezené ikoně za uzdravení, za záchranu
před pirátskými nájezdy, za ochranu před bouřemi, nemocemi aj.
Jako dík Bohorodičce za ochranu vršili rybáři i námořníci z Perastu a okolních vesnic kamení na útesy, až mohli na takto vzniklém ostrůvku postavit kostel zasvěcený Matce Boží z útesu (Gospa do Škrpjela), v němž je i zázračná ikona bratří Mortešićů. Tradice pouti se dodržuje dále a vždy 22. července vyplouvají z Perastu a sousedních obcí v boce Kotorské - ze Stolivu, Kamenarů a Lepetanů desítky ozdobených člunů a loděk s nákladem kamení, které pak u ostrůvku vyklopí do moře. A po tomto tradičním rituálu následují bohoslužby v mariánském kostele u uctívané ikony.
Tradičním svátkem je i Rybářský večer v Bigovu (Ribarsko veče u Bigovu). Bigovo je nevelká vesnice v zálivu Trašte, jižně od živého letoviska Tivat,
a to v jeho malé, dosti hluboké zátoce Bigovo. Do Bigova vede asfaltová
cesta z Tivatu (asi na poloviční cestě z ní odbočuje silnice k
hotelovému komplexu Plavi horizonti a dále na poloostrov Luštica).
Bigovo je rybářská, zemědělská a vinařská obec, kde se již po staletí
dodržuje prastarý obyčej. Začátkem srpna (letos 13.8.) připravují
obyvatelé na zdejších plážích ohniště, na nichž pečou na roštu čerstvě
nalovené ryby všeho druhu, a to v nemalém množství. V moři chladí zásoby
vína, které přinesli z domova. Místní hospodyně rozloží na zem bílé
ubrusy a na ně nakladou čerstvě upečený vonící chléb, sýry, olivy, různé
druhy uzených ryb, sušené fíky a jiné dobroty. Jedí se ryby, chléb,
sýry a zapíjí se vínem podle libosti, hluboko do noci se zpívá. Někdy tu
bývá i ohňostroj.
Mimořádně veselou zábavní akcí je Mezinárodní letní kotorský karneval (Internacionalni kotorski ljetnji karneval), který se letos koná od 30. července do 4. srpna v historickém městě Kotoru.
Kotorský karneval se stal v roce 2000 členem Sdružení evropských
karnevalových měst (FECC) a jeho návštěvnost je rok od roku větší. Letos
se ho zúčastní karnevalové skupiny z Černé Hory, Itálie, Řecka,
Slovinska, Chorvatska, Rakouska, Švédska, Německa a dalších zemí.
Slavnostní zahájení karnevalu proběhne 30.7. na Náměstí zbraní (Trg od oružja)
a na programu hned následuje přehlídka mažoretek. Následující den je
věnován dětem a dětskému karnevalu. První tři večery jsou zasvěceny
gastronomickým a rybářským slavnostem, které se konají jak v Kotoru
samotném, tak i v blízkých městečkách. Předposlední večer se představí
zahraniční karnevalové skupiny. Vyvrcholením karnevalu je karnevalový
průvod a karnevalová noc 4. srpna. Na improvizovaných jevištích podél
trasy průvodu tančí maskované tanečnice a tanečníci, jinde je možno
vidět mažoretky v bokeljských krojích a stovky, ba tisíce masek,
nápaditých i konvenčních, tančících a bavících se v úzkých uličkách a
náměstích starého jádra Kotoru. Hraje hudba nejrůznějších žánrů, víno
teče proudem. Přesně o půlnoci se rozezvučí kotorské zvony a začne
nádherný ohňostroj. Ale lidé se baví dál, do rána je daleko… Informace: www.kotorkarneval.com.
Den 18. srpna je už po staletí zasvěcen velkých oslavám, svátku Bokeljská noc (Bokeljska noć). Hlavní atrakcí Bokeljské noci jsou nazdobené čluny a loďky, které vytvářejí průvod podél přilehlého Kotorského zálivu, ale křižují záliv všemi směry. Jejich výzdoba je mnohdy fantastická a vytváří jakési alegorické čluny, plné masek různých mořských živočichů i rostlin. Mezi nimi je mnohdy viděl i čluny cizinců, kteří nechtějí jen pasivně sledovat rej lodí, ale chtějí být v samém centru zábavy. Právě turisté bývají často členy různých jury, které rozhodují o vynalézavosti a vtipu zábava přestěhuje na pevninu a tancechtiví účastníci zaplaví kotorská náměstí a tržiště, která pak okupují dlouho do noci.
Město Kotor očekává dobrou turistickou sezónu
Město Kotor v boce Kotorské patří k opravdovým pokladům Černé Hory. Však je také od roku 1979 zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví organizace UNESCO. Na území občiny Kotor se nachází víc jako 60 procent objektů historického bohatství Černé Hory.
13.05.2012
Jak se Černá Hora připravuje na turistickou sezónu 2012?
Přípravy na sezónu jsou na celém území Černé Hory v plném proudu a zprávy o bookingu v jsou zatím velmi optimistické. Černohorci doufají, že se jim podaří naplnit vládní předpoklad, tj. zvýšení příjmů z cestovního ruchu o 3 procenta oproti roku 2011.
19.04.2012
Kotorský zimní karneval
Zimní karneval se v Kotoru (Kotorski zimski karneval) se pořádá již po staletí. Tradice pořádání karnevalových slavností, přerušená v období druhé světové války a znovu obnovená začátkem šedesátých let minulého století, trvá dodnes.
15.02.2012
Turistům se v Kotoru líbí
Tak jako v předcházejících letech provedla i letos Turistická organizace Kotor průzkum mezi zahraničními návštěvníky, a to formou ankety v Kotoru a přilehlých střediscích.
19.12.2011
Tradiční kuchyně boky Kotorské
Součástí identity této jedinečné přímořské oblasti Černé Hory je i její kuchyně, její pokrmy lišící se v mnohém od těch běžných v ostatních oblastech Černé Hory, její kulinářské speciality a její tradiční recepty.
28.11.2011
Ulcinj a španělský spisovatel Cervantes
Ulcinj, nejjižnější město černohorského Jadranu, ležící v blízkosti hranic s Albánií, se již na první pohled značně liší od všech ostatních přímořských míst, a to svým výrazným orientálním charakterem. Určují jej jak minarety několika zdejších mešit, komplex s tureckými lázněmi – hamamem (jsou to ostatně jediné dochované turecké lázně nejen na území Černé Hory, ale i na celém jadranském pobřeží),
10.11.2011





1EUR
25.3 CZK

2010 Copyright by Cerna-hora-pruvodce.cz