Eroze černohorských pláží a jejich monitorování
Datum zveřejnění : 17.04.2007
Problém eroze pláží v Černé Hoře je starý již řadu let, ale nebyla mu
dosud věnována patřičná pozornost. Intenzita eroze však na některých
plážích dosáhla takového stupně, že odpovědní činitelé v Černé Hoře
urychleně přistoupili k realizaci projektu monitorování černohorských
pláží. Projekt začal v polovině roku 2004 a do srpna roku 2006 se
uskutečnilo sedm kontrolních měření na vybraných plážích, a to na pláži
Mogren v Budvě, na pláži v Petrovci, v Sutomore a na pláži Pržno.
I přesto, že monitoring se zatím uskutečňoval jen po poměrně krátkou dobu, získané výsledky jasně ukazují postupný úbytek písečných nánosů na všech sledovaných plážích. Na některých plážích způsobily zimní vichřice značné škody i na objektech, na plážích, případně i na pobřežních zídkách či vlnolamech.
Nejvýrazněji se tyto tendence projevily na pláži Mogren v Budvě, která byla vybrána pro ilustraci problémů eroze a výsledků monitorování.
Pláž Mogren je dlouhá přibližně 300 metrů a široká je cca 20 metrů. Ale ještě před 16 léty činila šířka 30 metrů. Pláž je přibližně v polovině rozdělena skalním ostrohem na dvě části. Před léty se mohl ostroh suchou nohou obejít, dnes už je ostroh ve vodě a suchou nohou nelze kolem něho projít. Nad Mogrenem se tyčí skalnatý kopec Spas. Přestože již po delší dobu bylo očividné, že se Mogren zužuje, nebyly podniknuty žádné kroky ke zlepšení stavu.
V minulosti byla dlouhá léta situace Mogrenu stabilní. Existovala
rovnováha v přirozeném doplňování nánosů písku na pláž a odnášení
erodovaného písku povětrnostními vlivy do moře. Nánosy z přilehlého
vnitrozemí přinášel přívalový potok, který zjara doplňoval to, co v zimě
vlny odnesly. Vybudování jadranské magistrály však znamenalo vytvoření
jakési hráze, která zahradila cestu přívalové vodě z blízkého přímoří na
pláž, takže eroze - odplavování zůstávalo, ale úbytek nebyl a není
doplňován. Údery vln na skalnatý závěr pláže a jejich hydrodynamická
síla při stávajících mimořádně silných zimních bouřích způsobuje velmi
intenzivní odnášení materiálu z pláže do moře. Při každém zimním období
se tak tvoří tzv. zimní profil pláže, pro který je charakteristické její
citelné zúžení. Erodovaný materiál se pak ukládá v moři v hloubce,
která odpovídá místům, kde se lomí vysoké vlny. Tak se po celé délce
pláže tvoří podmořské prahy tvořené erodovanými nánosy. V průběhu léta,
menší vlny postupně vracejí erodovaný materiál na pláž a vytváří se tzv.
letní profil pláže, pro který je charakteristické její opětovné
rozšíření. Ale v létě se už nikdy nevrátí na pláž všechen materiál,
erodovaný a odnesený v zimních měsících. A tak se každoročně pláž o něco
zúží.
Aby pláž byla stabilní, bylo by třeba, aby se deficit erodovaného
materiálu nahradil přirozeným nebo umělým nánosem materiálu na pláž. Ale
to se ani u Mogrenu ani u jiných černohorských pláží neděje. Pokud by
nedošlo k nějakým opatřením k nápravě, znamenalo by to další
zintenzivnění erozivních procesů na pláži.
Vzhledem k tomu, že jadranské pláže představují pro Černou Horu jeden z nejdůležitějších přírodních zdrojů pro další rozvoj cestovního ruch, významné součásti černohorské ekonomiky, chtějí příslušné černohorské orgány ještě zintenzívnit monitorování a kontrolu v přímoří, ale především vytvářet opatření pro omezení dynamiky a intenzity působení přírodních faktorů a zabránit jakémukoli zhoršování situace omezením vlivu lidského činitele v tomto směru. Výsledky monitorování budou podkladem pro vypracování studií, které budou změřeny na stabilizacei pláží, jejich revitalizaci a výstavbu objektů na ochranu proti erozi.
Eroze pláží není však problémem pouze Černé Hory, ale všech přímořských států Evropy, např. v Polsku je erozí ohroženo 55 % pobřeží. Existuje projekt Evropské komise (Generální ředitelství pro životní prostředí) s názvem EUROSION, v jehož v rámci se odborníci snaží odhadnout dopady eroze na pobřeži států Evropské unie a doporučit způsoby, jak se vůči ní zachovat.
Pramen: Monitoring plaža u Crnoj Gori, autoři: Sava Petković, Uroš Tatomir, Simo Petković, zveřejněno 14.12.2006 na stránkách JP Morsko dobro, www.morskodobro.com/download/73_d1.pdfZajímavé fotografie ilustrující problém eroze na černohorských plážích: www.morskodobro.com/download/18_d2.pdf
Budva zahajuje sezónu mezinárodním turistickým karnevalem
Stalo se tradicí, že sezónu v největším přímořském letovisku Černé Hory, v Budvě, zahajuje mezinárodní turistický karneval. Letos již desátý v pořadí se bude letos konat od pátku 27. dubna do neděle 27. dubna. Nepůjde však jen o vlastní průvod a karnevalový rej masek, ale o celou řadu zábavních akcí, které se budou probíhat po celém starém městě.
25.04.2012
Jak se Černá Hora připravuje na turistickou sezónu 2012?
Přípravy na sezónu jsou na celém území Černé Hory v plném proudu a zprávy o bookingu v jsou zatím velmi optimistické. Černohorci doufají, že se jim podaří naplnit vládní předpoklad, tj. zvýšení příjmů z cestovního ruchu o 3 procenta oproti roku 2011.
19.04.2012
Vyhlášení výsledků prestižní černohorské soutěže "Wild Beauty Award"
Na slavnosti konané 28. prosince 2011 v Baru byly vyhlášeny ceny "Wild Beauty Award", které uděluje již sedmý rok Národní turistická organizace Černé Hory (Nacionalna turistička organizacija Crne Gore).
03.01.2012
Černohorská specialita – njegušský pršut
Dříve bylo možno ochutnat pršut jen v jihoslovanských zemích v jadranském přímoří nebo v Itálii, kde je domovem, ale dnes již je tato specialita běžná i na pultech v České republice. V každém regionu v těchto oblastech se však pršut vyrábí způsobem pro něj typickým.
12.12.2011
Z hotelového komplexu Plavi Horizont bude luxusní destinace
Dne 30. září letošního roku opustili hotel Plavi Horizont na Tivatské riviéře (8 km jihozápadně od Tivatu) vůbec poslední hosté a o jeho dalším osudu je již rozhodnuto. V polovině listopadu podepsala katarská investiční společnost Quatari Diar smlouvu na výstavbu nového luxusního hotelového komplexu na stávající lokalitě Plavi Horizont.
05.12.2011
Pevnosti a opevnění v oblasti Budvanské riviéry
Svého času nebylo těchto staveb v budvanském přímoří málo. V době jejich vzniku, tj. od poloviny středověku přibližně do poloviny 19. století byly důležitými obrannými stavbami, které zejména v bouřlivých staletích turecké expanze hrály důležitou úlohu. Patří k nim městské fortifikace, samostatné pevnosti a obranné věže.
02.11.2011





1EUR
25.3 CZK

2010 Copyright by Cerna-hora-pruvodce.cz